ECLI:CZ:NSS:2018:9.AZS.310.2018:34
sp. zn. 9 Azs 310/2018 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: I. D., zast. Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie České
republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, se sídlem Kounicova 687/24,
Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 5. 2018, č. j. KRPB-97789-24/ČJ-2018-060022-Z,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2018,
č. j. 34 A 17/2018 - 37,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u j e.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu se sídlem
Purkyňova 787/6, Ostrava, se p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů
za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč, která mu bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti shora uvedenému rozhodnutí žalované. Žalovaná jím rozhodla dle §129 odst. 1 a 3 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále
jen „zákon o pobytu cizinců“), o zajištění stěžovatele za účelem předání do Spolkové republiky
Německo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým
se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti
o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní
příslušnosti v některém z členských států, neboť neoprávněně vstoupil a pobýval na území České
republiky za účelem podání žádosti o azyl, přičemž bylo zjištěno, že ve Spolkové republice
Německo o azyl již požádal. Doba zajištění byla stanovena na 31 dnů od okamžiku omezení
osobní svobody, tj. od 30. 4. 2018 do 30. 5. 2018.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž
je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen
advokátem (§102 a násl. s. ř. s.). K jejímu věcnému projednání nicméně nepřistoupil,
neboť zjistil, že jsou dány podmínky pro zastavení řízení o kasační stížnosti podle §172
odst. 6 zákona o pobytu cizinců.
[3] Podle tohoto ustanovení, ve znění účinném od 15. 8. 2017 (od účinnosti zákona
č. 222/2017 Sb.), platí: [v] případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě
proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti
rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně
informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí
obdobně.
[4] Nejvyšší správní soud se k užití tohoto ustanovení vyjadřoval v usnesení ze dne
25. 9. 2017, č. j. 3 Azs 243/2017 - 24. Dospěl k závěru, že v řízení o kasační stížnosti jej lze bez
problému aplikovat v případech, kdy bylo rozhodnutí o zajištění cizince věcně přezkoumáno
krajským soudem.
[5] V projednávané věci se stěžovatel proti rozhodnutí žalované bránil žalobou podanou
u krajského soudu, který se věcí meritorně zabýval a jeho žalobu zamítl rozsudkem ze dne
26. 6. 2018. Proti rozsudku následně podal kasační stížnost, která byla zdejšímu soudu doručena
dne 10. 8. 2018. V souladu s §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců žalovaná vyrozuměla Nejvyšší
správní soud sdělením ze dne 27. 11. 2018, č. j. KRPB-97789-45/ČJ-2018-060022-Z, o ukončení
zajištění stěžovatele na základě §127 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců dne 18. 6. 2018.
[6] Z výše uvedeného plyne, že podmínky pro postup podle §172 odst. 6 zákona o pobytu
cizinců byly splněny, Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
[8] Nejvyšší správní soud dále rozhodoval o odměně advokáta Mgr. Ladislava Bárty, který byl
stěžovateli ustanoven jako zástupce pro řízení o žalobě usnesením krajského soudu ze dne
5. 6. 2018, č. j. 34 A 17/2018 - 18, a na základě §35 odst. 9, věty poslední, s. ř. s. jej zastupoval
i v řízení o kasační stížnosti. Podle §35 odst. 9, věty první, s. ř. s. hradí odměnu za zastupování
a hotové výdaje ustanoveného advokáta stát.
[9] Ustanovený zástupce učinil v řízení před Nejvyšším správním soudem jeden úkon právní
služby, kterým je písemné podání ve věci samé - podání kasační stížnosti
[§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„advokátní tarif“)]. Za jeden úkon právní služby zástupci náleží mimosmluvní odměna ve výši
3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bodem 5. advokátního tarifu], a dále 300 Kč
paušální náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu. Celková výše odměny
ustanoveného zástupce tak činí 3 400 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2018
JUDr. Radan Malík
předseda senátu