ECLI:CZ:NSS:2018:9.AZS.312.2018:33
sp. zn. 9 Azs 312/2018 – 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Y. K.,
zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1417/25, proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Praha 3,
Olšanská 2176/2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 4. 7. 2018, č. j. 4 A 40/2018 - 20, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou dne 10. 8. 2018 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
kterým byla dle §78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2018, č. j. CPR-15651-7/ČJ-2017-930310-V238.
Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství
polici hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne
25. 4. 2017, č. j. KRPA-58098-33/ČJ-2017-000022, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Posledně
jmenovaným rozhodnutím bylo stěžovateli uloženo správní vyhoštění a zároveň mu byla
stanovena doba jednoho roku, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států
Evropské unie.
[2] Součástí kasační stížnosti byl blanketní návrh na přiznání odkladného účinku. Návrh byl
posléze podáním doručeným soudu dne 10. 9. 2018 odůvodněn tím, že stěžovatel žije v České
republice se svými dvěma dětmi, které zde navštěvují školu. Celá rodina bydlí u jeho tchýně,
jejíž manžel je Čech. Nucené vycestování představuje v daném případě nepřiměřený zásah
do soukromého a rodinného života stěžovatele. Nepřiznání odkladného účinku by bylo
v rozporu s jeho legitimním očekáváním a porušilo by také jeho právo na spravedlivý proces.
V návrhu dále stěžovatel cituje z judikatury tohoto soudu vztahující se k rozhodování
o odkladném účinku kasačních stížností v obdobných věcech.
[3] Žalovaná k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že přiznání
odkladného účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jímž je požadavek,
aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří respektují český právní řád
a dodržují právní předpisy České republiky. Samotné vycestování stěžovatele nebude zásahem
do jeho práva na spravedlivý proces, jelikož je v řízení zastoupen advokátem. Navrhla
proto, aby návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebylo vyhověno.
[4] Dle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s., upravující
odkladný účinek žaloby, se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání
odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (či kasační stížnosti) odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku dle §107 odst. 1 s. ř. s., ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. jsou splněny.
[6] Soud vycházel především ze skutečnosti, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek a nastanou tak právní účinky rozhodnutí o vyhoštění, mohlo by dojít k tomu,
že stěžovatel bude muset vycestovat z území České republiky na základě pravomocného
a vykonatelného správního rozhodnutí, a to ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu
o kasační stížnosti.
[7] Klíčové v této souvislosti je, že pro výkon stěžovatelova ústavního práva na spravedlivý
proces může být nezbytné, aby mohl zůstat na území České republiky do skončení řízení
o kasační stížnosti. Byť je v tomto řízení zastoupen advokátem, nelze přehlédnout, že k právu
na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. Újma
ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. spojená s nuceným opuštěním území České republiky tak spočívá
v možném dotčení ve výkonu jeho práva na spravedlivý proces (srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2014, č. j. 9 Azs 59/2014 – 32, či ze dne 3. 12. 2014,
č. j. 9 Azs 283/2014 – 27, dostupná na www.nssoud.cz).
[8] Z tohoto důvodu přiznává §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o pobytu cizinců“), žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek
ze zákona (s výjimkou případů vyhoštění cizince z důvodu ohrožení bezpečnosti státu) a není
důvod, proč by obdobnou možnost zůstat na území České republiky neměl mít vyhošťovaný
cizinec i po dobu následného řízení o kasační stížnosti.
[9] Soud tedy uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky
žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto
důvodu se již pro nadbytečnost nezabýval dalšími tvrzenými okolnostmi, ve kterých stěžovatel
spatřoval takovou újmu (narušení jeho soukromého a rodinného života).
[10] Nejvyšší správní soud dále posoudil návrh i z hlediska zbývající podmínky stanovené
v §73 odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou je, že přiznání
odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[11] Stěžovateli bylo uloženo správní vyhoštění dle §119 odst. 1 písm. c) bodu 2. zákona
o pobytu cizinců, neboť se na území České republiky zdržoval bez platného oprávnění k pobytu.
Jeho jednání tedy nelze považovat za natolik závažné narušení veřejného pořádku, aby přiznání
odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem a odůvodnilo odklon
od setrvalé judikatury tohoto soudu.
[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se do pravomocného skončení
řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu; fakticky
se tak obnoví právní stav vyplývající z již citovaného ustanovení §172 odst. 3 zákona o pobytu
cizinců (viz bod [8] tohoto odůvodnění).
[13] Závěrem je třeba zdůraznit, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti není
jakýmkoli způsobem ze strany Nejvyššího správního soudu předjímáno rozhodnutí o samotné
kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2018
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu