ECLI:CZ:NSS:2018:NA.128.2018:7
sp. zn. Na 128/2018 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudců
JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Miluše Doškové v právní věci navrhovatelů: a) A. D., b) I. D.,
kteří se na Nejvyšší správní soud obrátili podáním datovaným dnem 31. 5. 2018 a doručeným
soudu dne 1. 6. 2018,
takto:
I. Návrh ze dne 31. 5. 2018, kterým se navrhovatelé domáhají přezkoumání usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 12. 4. 2018, č. j. 38 Co 82/2018-365, se odmít á.
II. Navrhovatelé n emaj í právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelé se podáním ze dne 31. 5. 2018, doručeným Nejvyššímu správnímu
soudu dne 1. 6. 2018, domáhají přezkoumání usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
12. 4. 2018, č. j. 38 Co 82/2018-365, kterým tento soud rozhodl jako odvolací soud
o odvolání navrhovatele a) proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně z 22. 11. 2017,
č. j. OP 20/2010-331. Usnesením odvolacího soudu z 12. 4. 2018 bylo potvrzeno usnesení
okresního soudu, kterým byl nezletilé I. D. ustanoven opatrovník. V řízení u soudu prvního
stupně se jedná o řízení o schválení právního jednání za nezletilou.
[2] Nejvyšší správní soud nemá pravomoc přezkoumávat rozhodnutí odvolacího
soudu vydaného v občanském soudním řízení. Nelze postupovat podle §7 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.) a návrh
postoupit věcně a místně příslušnému soudu, neboť se nejedná o návrh ve věci správního
soudnictví. V daném případě není důvod ani pro postup podle §46 odst. 2 s. ř. s.
Podle tohoto ustanovení: Soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo
v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem
přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.
V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení
může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. „Žalobou“ ve smyslu §46 odst. 2 věty druhé
s. ř. s. je nutno rozumět toliko podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance
v některé z forem řízení podle občanského soudního řádu, nikoli však i opravný prostředek,
který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků upravených v občanském
soudním řádu. Pro takový výklad svědčí užití slova „žaloba“ v daném konkrétním kontextu,
a nikoli např. obecnějších pojmů „podání“ či „návrh“, kterých jinak s. ř. s. užívá (viz např. pojem
„návrh“ užívaný i v samotném §46 s. ř. s., viz užití pojmu „podání“ v §37 odst. 2, 3 a 5 s. ř. s.).
Užívá-li zákonodárce pojmu „žaloba“ vedle pojmu „návrh“ či „podání“, dokonce
v jakési implicitní kontrapozici přímo vedle sebe v ustanovení §46 odst. 2 s. ř. s., nutno
mít za to, že tím chce naznačit, že oprávnění účastníka v dodatečné lhůtě podat návrh na zahájení
řízení s účinky podání zachovanými ke dni podání původního a podle §46 odst. 2 s. ř. s.
odmítnutého návrhu se vztahuje toliko na ta podání, která procesní předpis, na jehož užití
se v §46 odst. 2 větě druhé de facto odkazuje, tj. o. s. ř., považuje za „žaloby“, tj. na podání,
jimiž se podle občanského soudního řádu z iniciativy žalobce zahajuje řízení před soudem první
instance. Ostatně pouze pro „žaloby“, tj. podání, jimiž se zahajuje řízení, zakládá občanský
soudní řád ve svém ustanovení §82 odst. 3 zachování účinků podání žaloby do „nesprávné“
větvě soudnictví v případě, že po odmítnutí podání touto soudní větví bude žaloba podána
v jednoměsíční lhůtě stanovené ustanovením §46 odst. 2 věty druhé s. ř. s. (v „obráceném gardu“
pak obdobná ustanovení obsahují §104b odst. 1 o. s. ř. a §72 odst. 3 s. ř. s., resp. ve zvláštních
případech §104b odst. 2 o. s. ř.). Pokud by zákonodárce naopak chtěl docílit toho, aby účinky
podání „nesprávné“ větvi soudní moci platily i pro opravné prostředky a aby se i na ně použil
mechanismus upravený pro řízení podle s. ř. s. v jeho §46 odst. 2, užil by v tomto ustanovení
(a obdobně v „obráceném gardu“ i v §104b odst. 1 o. s. ř.) jiného, obecnějšího pojmu, a nikoli
pojmu „žaloba“. Nejvyšší správní soud se proto vzhledem k výše uvedenému nezabýval
ani otázkou, jakým opravným prostředkem v rámci katalogu těchto prostředků, jež zná o. s. ř.,
je či by mohlo být podání podatele, neboť i kdyby se některému z nich blížilo nebo mu dokonce
obsahově odpovídalo (v úvahu by nejspíše připadalo dovolání podle §236 a násl. o. s. ř.), nemá
Nejvyšší správní soud procesního prostředku, jak navrhovatele o možném dalším postupu
kvalifikovaně poučit, a tím méně prostředku, jak toto podání „dopravit“ takovému věcně
a funkčně příslušnému soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
[3] Příslušnost soudu je jednou z podmínek řízení, která musí být dána, aby soud mohl
o konkrétní věci rozhodovat. Není-li dána a nelze-li věc postoupit věcně a místně příslušnému
soudu či podání odmítnout podle §46 odst. 2 s. ř. s., musí to být důvodem k odmítnutí podání
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že ve věci musí
být dána věcná a místní příslušnost soudu, který má věc rozhodnout, je v daném případě
neodstranitelný, neboť není žádného soudu, který by o podání navrhovatelů mohl rozhodnout;
řízení nemůže vést a o věci samé nemůže rozhodnout orgán veřejné moci, který k tomu není
zákonem povolán.
[4] Nejvyšší správní soud vzhledem k uvedeným závěrům podání navrhovatelů odmítl podle
§46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. června 2018
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu