ECLI:CZ:NSS:2018:NA.177.2018:8
sp. zn. Na 177/2018 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. Mgr. G. F. S.,
M.Sc., proti žalovanému: 1) České vysoké učení technické v Praze, se sídlem Zikova 1903/4,
Praha 6, žalovanému 2) Rektor Českého vysokého učení technického v Praze, se sídlem
Zikova 1903/4, Praha 6, žalovanému 3) Prorektor Českého vysokého učení technického v
Praze, se sídlem Zikova 1903/4, Praha 6, žalovanému 4) Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, o návrhu ze dne 29. 7. 2018,
takto:
Návrh ze dne 29. 7. 2018 na uložení Povinnosti vystavit potvrzení o akademickém vzdělání
a náhradu škod – Návrh na zkrácený soudní proces pro elementární povahu případu,
se po st upuj e k vyřízení Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel podání ze dne 29. 7. 2018, jehož předmětem je „Návrh
na uložení Povinnosti vystavit potvrzení o akademickém vzdělání a náhradu škod – Návrh na zkrácený soudní
proces pro elementární povahu případu“. V tomto podání žalobce uvádí, že je nediplomovaným
absolventem ČVUT (Fakulta strojní), od kterého požaduje vystavení osvědčení o dosažené
úrovni vzdělání podle mezinárodních kritérií ISCED (UNESCO 2011). Do jednání
přitom zapojil Strojní fakultu, později i Karlovu Univerzitu, Ministerstvo školství.
[2] Podle ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně
příslušný krajský soud.“ Podle ustanovení §7 odst. 2 s. ř. s. pak platí, že „Nestanoví-li tento nebo zvláštní
zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal
rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní
orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Podle §7 odst. 5 věta
první s. ř. s. pak platí, že „Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný
k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.“
[3] Podáním ze dne 29. 7. 2018 žalobce zjevně hodlá iniciovat výše popsané soudní řízení
proti žalovaným, kteří jsou specifikovaní v záhlaví tohoto usnesení. V žádném případě
však nepodává kasační stížnost proti rozhodnutí vydanému správním soudem, o které by mohl
vést řízení Nejvyšší správní soud. Je tedy zjevné, že Nejvyšší správní soud není věcně příslušný
k vedení řízení o podání ze dne 29. 7. 2018; naopak věcně příslušným je krajský soud. Z podání
ze dne 29. 7. 2018 je přitom dále zřejmé, že směřuje proti institucím mající sídlo v Praze, tudíž je
věcně a místně příslušným soudem pro projednání takovéto žaloby (za splnění procesním
podmínek) Městský soud v Praze.
[4] S ohledem na shora uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §7 odst. 5 s. ř. s.
o postoupení podání žalobce ze dne 29. 7. 2018 na uložení Povinnosti vystavit potvrzení
o akademickém vzdělání a náhradu škod – Návrh na zkrácený soudní proces pro elementární
povahu případu, k vyřízení Městskému soudu v Praze, jakožto soudu věcně a místně příslušnému.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 7. srpna 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu