ECLI:CZ:NSS:2018:NA.178.2018:7
sp. zn. Na 178/2018 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Bc. M. B., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, týkající se žaloby
na ochranu před nezákonným zásahem žalované,
takto:
Věc se po st up uj e Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. 8. 2018 podání žalobce označené jako žaloba
na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu,
v němž žalobce namítá nezákonné jednání žalované a dále navrhuje vydání předběžného
opatření. Žalobce vytýká žalované, že pro dálkovou přepravu vězňů jsou používána vozidla,
která nejsou vybavena bezpečnostními pásy, v celách určených k rozdělování přepravovaných
vězňů ve věznicích Brno a Jiřice je po několik hodin vměstnáno 30 a více vězňů, a dozorci
a strážní užívají drogy a anabolické steroidy.
[2] Podle §12 odst. 1 s. ř. s., Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících
do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje
o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených
tímto nebo zvláštním zákonem.
[3] O takovou věc se v daném případě nejedná, není tedy v kompetenci Nejvyššího
správního soudu se jí zabývat. K rozhodování o správních žalobách, včetně žalob na ochranu
před nezákonným zásahem správního orgánu, jsou zásadně věcně příslušné krajské soudy (§7
odst. 1 s. ř. s.).
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
[5] Podle §83 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl
zásah. Primárním pravidlem pro určení žalovaného v žalobě na ochranu před nezákonným
zásahem je tedy žalobní tvrzení žalobce (srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
21. 6. 2018, č. j. Nad 7/2018 – 58). Žalobce v žalobě označil za původce zásahu „Českou
republiku – Ministerstvo spravedlnosti ČR – Vězeňskou službu ČR, se sídlem soudní 1672/1a,
140 67 Praha 4“. Dle sídla žalovaného subjektu je tudíž k prvotním úkonům ve věci příslušný
Městský soud v Praze.
[6] Podle §7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh ve věci správního
soudnictví podán, věcně a místně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej k vyřízení soudu
příslušnému. Nejvyšší správní soud proto výše uvedenou žalobu postoupil Městskému soudu
v Praze.
[7] Nejvyšší správní soud jako věcně nepříslušný soud nemůže v dané věci ani odstraňovat
případné vady či nejasnosti podání.
[8] Městský soud v Praze tak, pokud toho bude třeba, v souladu s usnesením rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014 – 53, na základě
tvrzení žalobce, eventuelně doplněných na výzvu soudu, a s přihlédnutím k dalším informacím,
které má případně k dispozici, po právní stránce posoudí, kterému správnímu orgánu jsou
s ohledem na žalobní tvrzení přičitatelná jednotlivá jednání, která mají být dle žalobce
nezákonným zásahem. Pokud se bude závěr soudu od projevu vůle žalobce označujícího
žalovaného lišit, upozorní soud žalobce na svůj závěr a vyzve jej, aby případně reagoval úpravou
označení žalovaného.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2018
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu
(řádná dovolená)
v zastoupení JUDr. Petr Průcha
předseda senátu