ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.170.2018:61
sp. zn. Nad 170/2018 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Aleše Roztočila, v právní věci žalobců: a) Cannabis
is The Cure, z. s., sídlem Přichystalova 180/14, Olomouc, b) J. D., proti žalovanému: I.
Krajský soud v Ostravě, sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava, II. Ministerstvo
spravedlnosti ČR, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o návrhu Krajského soudu v Ostravě
na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 24/2018 jinému
krajskému soudu,
takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 24/2018 se p ř i k a z u j e
Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobci podali u Krajského soudu v Ostravě žalobu proti rozhodnutí žalovaného
č. 1 ze dne 25. 4. 2018, č. j. Spr. 1365/2017 a žalobu na nečinnost žalovaného č. 2 při vydání
informace v řízení vedeném pod sp. zn. Si 391/2017.
[2] Krajský soud v Ostravě předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci
jinému krajskému soudu podle §9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil tím, že podle
části „A“ žaloby má být přezkoumáván postup tohoto soudu v rámci výkonu státní správy
na úseku soudnictví, což může s ohledem na stávající judikaturu Nejvyššího správního soudu
zakládat důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců příslušného soudu.
[3] Proti přikázání věci jinému soudu neměl námitky žádný z účastníků řízení. Žalobci
označili za soud, jemuž by měla být věc přikázána, Krajský soud v Brně.
[4] Nejvyšší správní soud shledal návrh Krajského soudu v Ostravě na přikázání věci
jinému než místně příslušnému soudu důvodným.
[5] Podle §9 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu
nelze sestavit senát. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak Nejvyšší správní soud může věc přikázat
jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení
nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.
[7] Předsedkyně senátu Krajského soudu v Ostravě, které podle rozvrhu práce přísluší
věc projednat, poukázala na důvody pro vyloučení všech soudců, kteří vyřizují agendu správního
soudnictví tohoto soudu, neboť v projednávané věci žalobci brojí proti rozhodnutí a postupu
tohoto soudu v rámci výkonu státní správy soudnictví. Takto formulovaný důvod tedy svojí
povahou spadá do podmínek delegace upravených v §9 odst. 1 s. ř. s.
[8] Nejvyšší správní soud by zajisté mohl rozhodnout o delegaci i z těchto důvodů,
zde ovšem musí připomenout, že tomu by musela na Krajském soudu v Ostravě předcházet
procedura podle ustanovení §8 odst. 3 s. ř. s. (viz též usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 11. 2009, č. j. Nad 23/2009 - 32), která zde však doposud neproběhla. Vyloučení všech
soudců správního úseku Krajského soudu v Ostravě z důvodu uvedeného v návrhu přitom není
automatické (viz též výše citované usnesení č. j. Nad 35/2006 - 12), takže předepsanou proceduru
nelze pominout.
[9] Postup podle §9 odst. 2 s. ř. s. pak vyjadřuje výjimku z ústavně garantované zásady, podle
níž nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu stanoví zákon
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Proto musí být skutečnosti, které odůvodňují
přikázání věci jinému než příslušnému soudu, výjimečné, závažné a objektivní povahy
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2004, č. j. Nad 89/2004 - 26). Jak rovněž
vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I ÚS 144/2000, delegace
příslušnosti k jinému soudu je toliko výjimkou, kterou nutno vykládat restriktivně. K delegaci
vhodné proto lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným
než místně příslušným krajským soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější,
rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci.
[10] Ze soudního spisu vyplývá, že je v projednávaném případě jedním z žalovaných samotný
Krajský soud v Ostravě, který vykonával státní správu soudnictví v projednávané věci a současně
se jedná o správní soud, který by měl ve věci rozhodnout. S ohledem na tuto skutečnost dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že bude nanejvýš vhodné, jestliže věc projedná jiný krajský soud.
V tomto ohledu je vhodné poukázat na obecnou právní zásadu nemo iudex in causa sua, podle
které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a ve sporu mezi dvěma subjekty musí
vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt (srov. Knapp, V. Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995).
[11] Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že návrh Krajského soudu v Ostravě
na přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu je důvodný. Věc proto
z důvodu vhodnosti (§9 odst. 2 s. ř. s.) přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu
v Brně.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.)
V Brně dne 13. srpna 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu