ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.266.2018:49
sp. zn. Nad 266/2018 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Flex International s.r.o.,
se sídlem Staročernská 226, Černá za Bory, Pardubice, zast. Moore Stephens, s.r.o., se sídlem
Nádražní 344/23, Praha 5, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 2. 2018,
č. j. 3927/18/5100-41458-711539, o nesouhlasu Krajského soudu v Brně s postoupením této věci
Městským soudem v Praze,
takto:
K řízení je př í sl u š ný Krajský soud v Hradci Králové.
Odůvodnění:
[1] Dne 19. 4. 2018 podala žalobkyně k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2018, č. j. 3927/18/5100-41458-711539,
kterým bylo odmítnuto její odvolání a byla potvrzena rozhodnutí Specializovaného
finančního úřadu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 310970/16/4000-50712-106270, č. j. 310971/
16/4000-50712-106270, č. j. 310972/16/4000-50712-106270, a ze dne 8. 12. 2016,
č. j. 321136/16/4000-50712-106270.
[2] Městský soud rozhodl neprodleně usnesením ze dne 26. 4. 2018 o postoupení věci
Krajskému soudu v Brně. Postoupení věci odůvodnil tím, že s ohledem na §7 odst. 2 s. ř. s.
a zvláštní úpravu místní příslušnosti v §12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Finanční správě České republiky“),
je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Brně, neboť v jeho obvodu
má žalobkyně sídlo.
[3] Dne 8. 11. 2018 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání, v němž Krajský
soud v Brně vyjádřil nesouhlas s postoupením věci městským soudem. Uvedl, že z údajů
v obchodním rejstříku zjistil, že žalobkyně má od 1. 8. 2017 sídlo na adrese Staročernská 226,
Černá za Bory, Pardubice. S ohledem na §12a zákona o Finanční správě České republiky
a na bod 6. přílohy č. 2 ve spojení s bodem 43. přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), je místně
příslušným soudem k projednání žaloby Krajský soud v Hradci Králové.
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. , [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[5] Podle §7 odst. 6 s. ř. s., [n]ení-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný,
postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí
o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy
vázány.
[6] Podle §12a zákona o Finanční správě České republiky, [v] oblasti působnosti Specializovaného
finančního úřadu jako správního orgánu prvního stupně je k řízení ve správním soudnictví místně příslušný
krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
[7] Jak vyplývá ze spisu, správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni,
je Specializovaný finanční úřad. S ohledem na §12a zákona o Finanční správě České republiky
se místní příslušnost v takovém případě určuje podle obvodu soudu, v němž má žalobkyně sídlo.
Nejvyšší správní soud si ověřil na základě výpisu z obchodního rejstříku, že sídlo žalobkyně
se opravdu od 1. 8. 2017 do současné doby nachází na adrese Staročernská 226, Černá za Bory,
Pardubice.
[8] Při zkoumání a posuzování místní příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje,
že místní příslušnost jako podmínka řízení se posuzuje podle okolností, které existují
v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 12. 6. 2003, č. j. Nad 52/2003 - 28, č. 27/2003 Sb. NSS, nebo usnesení rozšířeného senátu
ze dne 10. 10. 2007, č. j. Nad 13/2007 - 39, č. 1458/2008 Sb. NSS). V projednávané věci
se tedy místní příslušnost posuzuje ke dni 19. 4. 2018, kdy bylo sídlo žalobkyně v Pardubicích.
[9] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Brně, že s ohledem
na bod 6. přílohy č. 2 ve spojení s bodem 43. přílohy č. 3 zákona o soudech a soudcích spadá
sídlo žalobkyně v Pardubicích do obvodu Krajského soud v Hradci Králové, a ten je proto
místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
[10] Na výše uvedeném závěru o místní příslušnosti nic nemění ani skutečnost, že Krajský
soud v Brně, jak vyplývá ze spisu, v projednávané věci učinil několik procesních úkonů: Vyzval
usnesením ze dne 21. 5. 2018, č. j. 62Af 43/2018 – 23, žalobkyni k zaplacení soudního poplatku
za podanou žalobu; poučil ji o složení senátu a možnosti podat námitku podjatosti přípisem
ze dne 21. 5. 2018; vyzval žalovaného k předložení správního spisu a k vyjádření k podané žalobě
přípisem ze dne 8. 6. 2018; poučil žalovaného o složení senátu a možnosti podat námitku
podjatosti přípisem ze dne 8. 6. 2018; prodloužil žalovanému lhůtu k vyjádření k žalobě přípisem
ze dne 2. 7. 2018; zaslal na vědomí vyjádření žalovaného žalobkyni a vyzval ji, aby se vyjádřila,
zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, přípisem ze dne 28. 8. 2018; v ten stejný
den vyzval k vyjádření ohledně rozhodnutí věci bez nařízení jednání i žalovaného.
[11] Jak Nejvyšší správní soud totiž uvedl v usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2018,
č. j. Nad 99/2018 – 75, „[k]rajský soud může podle §105 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. z vlastní
iniciativy zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby,
než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní
příslušnost zkoumat do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že místně
nepříslušný krajský soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal rozhodnutí procesního
charakteru, ani doba, která mezitím uplynula od podání žaloby.“. Protože Krajský soud v Brně předložil
svůj nesouhlas s postoupením projednávané věci ve fázi řízení, v níž žalobkyně vyjádřila
nesouhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání (viz č. l. 42 spisu krajského soudu),
a sám tedy zatím ani nenařídil jednání ve věci samé, ve věci nedošlo ke zhojení nedostatku místní
příslušnosti, a k řízení je tak místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové. Rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2018
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu