ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.97.2018:42
sp. zn. Nad 97/2018 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobkyně: Dřevošrot, a. s.,
se sídlem Žitavského 496, Praha 5, zastoupen Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem se sídlem
Stodolní 31, Ostrava, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo
náměstí 5, Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2016,
č. j. 49/031301514, o nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 117/2016
je př í sl ušný Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 30. 6. 2016
se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo
zamítnuto odvolání žalobkyně proti pokutě ve výši 450.000 Kč uložené rozhodnutím
Státní energetické inspekce – územní inspektorát pro Jihočeský kraj ze dne 4. 2. 2016,
č. j 45/031301514, za správní delikt podle §49 odst. 1 písm. c) zákona č. 165/2012,
o podporovaných zdrojích energie. Deliktu se měla žalobkyně dopustit tím, že jako výrobce
paliva z biomasy nesplnila povinnost dle §7 odst. 5 tohoto zákona.
[2] Městský soud usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 A 117/2016 - 33, postoupil věc
Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Postoupení věci odůvodnil
odkazem na §7 odst. 2 s. ř. s., neboť v prvním stupni rozhodla Státní energetické inspekce –
územní inspektorát pro Jihočeský kraj, která má své sídlo v obvodu krajského soudu.
[3] Krajský soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci městským soudem, proto věc
předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Krajský soud připustil, že by byl místně
příslušným soudem, avšak tuto příslušnost je třeba zkoumat na počátku soudního řízení.
Nestane-li se tak, je nedostatek místní příslušnosti zhojen. V dané věci byla žaloba doručena
městskému soudu v roce 2016, avšak městský soud věc ihned nepostoupil krajskému soudu
a učinil ve věci řadu procesních úkonů. Účastníci nenamítali nepříslušnost městského soudu.
S ohledem na postup městského soudu byl zhojen nedostatek jeho místní příslušnosti a nebyl dán
důvod věc postoupit krajskému soudu.
[4] Krajský soud poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2017
čj. Nad 315/2017 - 49, ve kterém soud posuzoval obdobné skutkové okolnosti,
přičemž zdůraznil zásadu, že zkoumání místní příslušnosti se soustředí jen na začátek řízení
(na rozdíl od věcné příslušnosti). Není-li věc po podání žaloby postoupena k vyřízení soudu
místně příslušnému a jsou činěny úkony směřující k projednání žaloby, je pro další řízení zhojen
případný nedostatek místní příslušnosti.
[5] Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že žaloba byla městskému soudu
doručena dne 30. 6. 2016. Městský soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku,
žalovaného k předložení správního spisu a k vyjádření k žalobě a poučil jej dle §8 a §51 odst. 1
s. ř. s. Usnesením ze dne 21. 7. 2016, č. j. 3 A 117/2016 - 25, městský soud nepřiznal žalobě
odkladný účinek. Žalovaný se k věci samé vyjádřil a předložil správní spis. Žádný z účastníků
nenamítl místní nepříslušnost městského soudu.
[6] Podle §7 odst. 2 s. ř. s.: Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[7] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pro zkoumání a posuzování místní
příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost jako podmínka řízení
se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu,
a že trvá až do skončení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007,
č. j. 2 Azs 156/2006 - 38). Výše uvedené s. ř. s. neupravuje, proto se na základě §64 s. ř. s.
přiměřeně použije §105 odst. 1 o. s. ř., v němž je tato zásada stanovena.
[8] Lze přisvědčit oběma soudům, že s ohledem na sídlo správního orgánu I. stupně
by dle §7 odst. 2 s. ř. s. měl být místně příslušným Krajský soud v Českých Budějovicích
a městský soud měl po doručení žaloby věc postoupit (srovnej §13b odst. 2 písm. b) zákona
č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a §50 odst. 4 zákona č. 165/2012, o podporovaných
zdrojích energie). To však neučinil a svou místní příslušnost začal zkoumat až v době, kdy ve věci
učinil výše uvedené úkony v řízení (viz odstavec [5] tohoto usnesení).
[9] Nejvyšší správní soud již dříve v rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č. j. 8 Azs 118/2006 – 81,
uvedl, že „[z]koumání místní příslušnosti se pak na rozdíl od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení.
Není-li nedostatek místní příslušnosti odhalen, ať již soudem samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li
věc postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému (…), je pro další řízení případný nedostatek místní
příslušnosti již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud místně příslušný, ačkoli tomu tak není “.
[10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv dle §7 odst. 2 s. ř. s. by měl být místně
příslušným Krajský soud v Českých Budějovicích, s ohledem na to, že městský soud v řízení
trvajícím dva roky od podání žaloby učinil řadu úkonů (výzvy pro účastníky řízení, rozhodnutí
o návrhu na přiznání odkladného účinku), a že účastníci řízení nenamítli nepříslušnost městského
soudu, došlo v daném případě ke zhojení nedostatku místní příslušnosti tohoto soudu. Obdobně
postupoval Nejvyšší správní soud např. i v usnesení ze dne 30. 11. 2017, č. j. Nad 315/2017 - 49.
[11] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Krajského
soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. r ozhodl
tak, že k řízení je místně příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního
soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu