ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.121.2018:32
sp. zn. Nao 121/2018-32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně:
PhDr. H. P., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2018, čj. 10.01-001370/17, v řízení o námitce
podjatosti JUDr. Naděždy Řehákové, předsedkyně senátu 9 A Městského soudu v Praze, podané
žalobkyní v řízení o žalobě vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 9 A 57/2018,
takto:
Předsedkyně senátu JUDr. Naděžda Řeháková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí
věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 57/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalované. Současně
s žalobou požádala soud o osvobození od soudních poplatků a k této žádosti přiložila prohlášení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Městský soud v Praze (dále jen „městský
soud“) ji usnesením ze dne 4. 4. 2018, čj. 9 A 57/2018-22, vyzval k objasnění jejích majetkových
a výdělkových poměrů za účelem posouzení její žádosti. Na základě této výzvy namítla žalobkyně
podjatost JUDr. Naděždy Řehákové, předsedkyně senátu městského soudu, rozhodující ve věci.
K námitce také připojila žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, směřovanou vůči městskému soudu.
[2] Námitku podjatosti žalobkyně odůvodnila tak, že výzva na dokládání majetkových
poměrů má šikanózní charakter s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2017,
III. ÚS 2603/17, z výzvy vyplývá negativní osobní vztah soudkyně k ní, zneužívá vůči ní svoji
moc se záměrem znemožnit jí přístup k soudu a její jednání považuje za „nemravné“. Vyjádření
soudkyně k aktuální výši životního a existenčního minima je urážlivé. Jako důkaz o podjatosti
navrhla provedení všech usnesení městského soudu za posledních 5 let, jimiž bylo účastníkům
přiznáno osvobození od soudních poplatků.
[3] Předsedkyně senátu JUDr. Naděžda Řeháková k námitce podjatosti prohlásila, že nemá
žádný vztah k účastníkům řízení, nemá žádný zájem na projednávané věci a nejsou jí známy
žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro vyloučení její osoby z projednávání a rozhodnutí
ve věci z důvodu pochybností o nepodjatosti.
[4] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze
vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[6] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního
zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu
přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické
závislosti, apod. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování
věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení je tedy výslovně vyloučen jako možný
důvod podjatosti.
[7] Jediným důvodem namítané podjatosti je však právě postup předsedkyně senátu v řízení,
spočívající ve výzvě žalobkyni k objasnění jejích osobních a majetkových poměrů. Taková
skutečnost však, jak již bylo řečeno, nepředstavuje legitimní důvod dle zákona pro vyloučení
soudkyně z rozhodování věci. Žalobkyní zmiňovaný nález Ústavního soudu není pro námitku
podjatosti nijak relevantní, neboť se zabývá již věcně otázkou zákonnosti rozhodnutí
o osvobození od soudních poplatků. Námitky stěžovatelky týkající se obsahu výzvy by mohly být
relevantní až v rámci případného přezkumu rozhodnutí, kterým bude o její žádosti o osvobození
od soudních poplatků rozhodnuto. Proto ani k návrhu žalobkyně na provedení všech usnesení
městského soudu za posledních 5 let, jimiž bylo účastníkům přiznáno osvobození od soudních
poplatků, soud nepřistoupil, neboť ta by mohla mít význam pouze při případném přezkumu
zákonnosti rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků, ale nikoliv při hodnocení
námitky podjatosti.
[8] Protože uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem
pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobkyně nenamítá, Nejvyšší správní soud rozhodl,
že předsedkyně senátu JUDr. Naděžda Řeháková není vyloučena z projednávání a rozhodování
věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 9 A 57/2018.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 19. června 2018
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu