ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.291.2018:20
sp. zn. Nao 291/2018 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Ladislava Derky (soudce zpravodaj) a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobců:
a) Ing. E. L., b) R. L., proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Opavě,
se sídlem Praskova 194/11, Opava, týkající se návrhu na obnovu řízení vedeného Krajským
soudem v Ostravě pod sp. zn. 22 A 19/2016, v řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího
správního soudu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 As 351/2018,
takto:
Soudkyně a soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Kaniová, JUDr. Marie Žišková,
JUDr. Josef Baxa a JUDr. Filip Dienstbier ne j so u v y l o uč e ni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 351/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobci (stěžovatelé) napadli kasační stížností usnesení ze dne 6. 9. 2018,
č. j. 22 A 19/2016 - 37, jímž Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) odmítl jejich návrh
na obnovu řízení zastaveného z důvodu nezaplacení soudního poplatku usnesením krajského
soudu ze 17. 3. 2016, č. j. 22 A 19/2016 - 21. Nejvyšší správní soud usnesením z 12. 11. 2018,
č. j. 1 As 351/2018 - 10 vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení usnesení každý z nich zaplatil
soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč a dále, aby v téže lhůtě předložili plnou moc
udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázali, že mají
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.
[2] Dopisem z 22. 11. 2018 stěžovatelé uplatnili námitku podjatosti vůči všem soudcům
prvního senátu Nejvyššího správního soudu uvedeným výše ve výroku. Stěžovatelé vyjádřili
nesouhlas s usnesením z 12. 11. 2018, č. j. 1 As 351/2018-10, podle jejich názoru se za jejich
kasační stížnost soudní poplatek neplatí. Dále nevidí důvod, proč by měli být v řízení zastoupeni
advokátem, jsou schopni v řízení vystupovat samostatně. Uvedení soudci mají být s ohledem
na svůj poměr k věci vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci.
[3] Soudkyně a soudci prvního senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli,
že nemají žádný vztah k předmětu řízení nebo účastníkům řízení.
[4] Námitka podjatosti ze dne 22. 11. 2018 byla v souladu s rozvrhem práce přidělena
k rozhodnutí šestému senátu Nejvyššího správního soudu.
[5] Námitka podjatosti není důvodná.
[6] V prvé řadě Nejvyšší správní soud uvádí, že námitka podjatosti byla vznesena včas – jak
plyne z §8 odst. 5 první až třetí věty s. ř. s. („Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží.“), námitka musí být uplatněna do jednoho týdne ode dne,
kdy se osoba vznášející námitku seznámila s okolností, od které dovozuje podjatost soudce (jedná
se o propadnou lhůtu, kterou nelze prodloužit). V dané věci stěžovatelům, kteří dovozují
podjatost soudců z usnesení z 12. 11. 2018, bylo toto usnesení doručeno dne 16. 11. 2018.
Stěžovatelé odeslali Nejvyššímu správnímu soudu námitku podjatosti poštou dne 22. 11. 2018,
tedy za běhu uvedené týdenní lhůty.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Proto postup,
jímž je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako mimořádné opatření uplatňující se jen z opravdu závažných důvodů, které soudci reálně
brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[9] Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na výsledku projednávané věci,
tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním
při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně
nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě stěžovatelé žádný
podobný vztah nenamítli.
[10] Z odůvodnění námitky podjatosti je zřejmé, že ji žalobci podali z důvodu nesouhlasu
s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu obsaženým v usnesení z 12. 11. 2018,
č. j. 1 As 351/2018 - 10, které navíc vydala předsedkyně senátu JUDr. Lenka Kaniová
jako samosoudkyně, nejednalo se o rozhodnutí senátu. Jak bylo již výše zmíněno, v §8 odst. 1
s. ř. s. je výslovně uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce
může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení
účastníka řízení o nespravedlivosti postupu soudu při vyřizování věci. Zpochybňovat procesní
postupy soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka
podjatosti. Je i ze smyslu námitky podjatosti zřejmé, že rozhodnutí soudce či jeho procesní
postup ať již v projednávané věci nebo v jiných věcech, na který má účastník jiný názor, nemůže
být nikdy důvodem podjatosti soudce.
[11] Stěžovatelé neuvedli žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost
o nepodjatosti soudců prvního senátu Nejvyššího správního soudu. Takové skutečnosti
nevyplývají ani z vyjádření soudkyň a soudců k námitce podjatosti. Není tedy dán důvod
pochybovat o podjatosti těchto soudců.
[12] Nejvyšší správní soud uzavřel, že soudkyně a soudci Nejvyššího správního soudu
JUDr. Lenka Kaniová, JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa a JUDr. Filip Dienstbier nejsou
vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 1 As 351/2018.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 13. prosince 2018
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu