ECLI:CZ:NSS:2018:VOL.2.2018:7
sp. zn. Vol 2/2018 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj), soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka,
Miloslava Výborného a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: M. Č., proti
odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, ve věci „stížnosti na
neplatnost voleb prezidenta ČR“,
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. ledna 2018, označeným jako
„stížnost na neplatnost voleb prezidenta ČR“, se navrhovatel domáhal nařízení přepočítání
odevzdaných hlasovacích lístků ve „svém“ volebním okrsku č. 1001 v Praze 1, alternativně
zopakování voleb v tomto okrsku. Uvedl, že v prvním kole prezidentské volby ve dnech
12. až 13. ledna 2018 v tomto okrsku hlasoval, do volební urny vhodil v oficiální úřední obálce
neplatný hlasovací lístek, který si doma vyrobil a k hlasování přinesl, jenž byl jiné barvy a kvality
než oficiální hlasovací lístky a jímž za prezidenta republiky volil – dle údajů na tomto lístku
-„muže, Karla von Habsburg-Lothringen, 57 let, krále českého a císaře rakouského, [bytem] Anif,
právoplatného dědice českého trůnu.“ Okrsková volební komise nemohla tento neplatný hlas
přehlédnout, resp. měla jej zaregistrovat jako neplatný a vyřadit, přitom však dle výsledků
hlasování v uvedeném volebním okrsku zveřejněných Českým statistickým úřadem na internetové
stránce www.volby.cz bylo v tomto okrsku vydáno 587 obálek a zaznamenáno 587 platných
hlasů, tedy 100 %. Podle navrhovatele tak okrsková volební komise evidentně jeho neplatný hlas
připočetla protiprávně některému z oficiálních kandidátů, vzniká tedy pochybnost o správnosti
volebního výsledku v tomto okrsku.
[2] Nejvyšší správní soud v prvé řadě zkoumal, zda jsou splněny procesní podmínky k tomu,
aby se mohl zabývat posouzením důvodnosti návrhu, mezi jinými podmínkou včasnosti návrhu.
[3] Podle §66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně
některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů,
se podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu podle
soudního řádu správního každý občan zapsaný do stálého seznamu či zvláštního seznamu
vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan.
Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní
volební komisí. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení může návrh na neplatnost volby prezidenta
podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě
ovlivnil výsledek volby prezidenta.
[4] Podle §90 odst. 5 s. ř. s. rozhodne-li soud o neplatnosti části volby prezidenta republiky,
určí v usnesení, od kterého úkonu se volba prezidenta republiky bude opakovat. Pokud soud
shledá chybu ve výpočtu volebního orgánu při zjišťování výsledku hlasování, uloží příslušným
volebním orgánům povinnost upravit zápis o výsledku volby prezidenta republiky a ten vyhlásit.
[5] Dnem určujícím počátek lhůty pro podání návrhu ve věci soudního přezkumu volby
prezidenta republiky je tedy den, kdy došlo k vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta
republiky Státní volební komisí ve smyslu zákona o volbě prezidenta republiky. Ten rozlišuje
na straně jedné celkový výsledek volby prezidenta [srov. §55 písm. a) ve spojení s §57]
a na straně druhé výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby prezidenta [srov.
§55 písm. b)]. Celkový výsledek volby prezidenta republiky je takový výsledek, jímž došlo
ke zvolení prezidenta republiky, tzn. buď jde o výsledek volby po prvním kole, pokud již v něm
byl prezident zvolen, nebo výsledek volby ve druhém kole, v němž byl prezident zvolen.
Výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby prezidenta je pak výsledek prvního
kola volby, v němž ještě nedošlo ke zvolení prezidenta republiky. Zatímco celkový výsledek volby
prezidenta republiky je dle §55 písm. a) zákona o volbě prezidenta republiky oficiálně vyhlašován
Státní volební komisí ve Sbírce zákonů, výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole
volby ve Sbírce zákonů zveřejňován není; k jeho zveřejnění dojde dle §55 písm. b) cit. zákona
uveřejněním zápisu Státní volební komise o výsledku volby prezidenta (toliko) na internetových
stránkách Ministerstva vnitra určených pro volby.
[6] V prvním kole letošní prezidentské volby ve dnech 12. až 13. ledna 2018 prezident
republiky zvolen nebyl, žádný celkový výsledek volby prezidenta republiky proto Státní volební
komise ve Sbírce zákonů nevyhlásila; pouze na internetových stránkách Ministerstva vnitra
v souladu se zákonem uveřejnila svůj zápis o výsledku volby prezidenta v prvním kole volby.
[7] Z ustanovení §90 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §66 zákona o volbě prezidenta republiky
tedy plyne, že zákon (ve smyslu čl. 58 Ústavy České republiky) zavedl soudní přezkum celé
(rozuměj ukončené) volby prezidenta republiky, nikoli již výsledku prvního kola volby, v němž
prezident republiky ještě zvolen nebyl. Lhůta k podání návrhu se také podle výslovného znění
zákona odvíjí od vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí ve Sbírce
zákonů.
[8] Je tedy zřejmé, že navrhovatel podal návrh předčasně, a jakožto návrh předčasný
jej Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
[9] Podle §93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2018
Tomáš Langášek
předseda senátu