ECLI:CZ:NSS:2019:1.ADS.335.2018:42
sp. zn. 1 Ads 335/2018 - 42
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. P. S., zastoupen
JUDr. Janem Luhanem, advokátem se sídlem Masarykova 1250/50, Lysá nad Labem,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 4. 2018, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2018, č. j. 42 Ad 22/2018 - 56,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
IV. Odměna ustanoveného advokáta JUDr. Jana Luhana, advokáta se sídlem Masarykova
1250/50, Lysá nad Labem se u r č u je částkou 6.800 Kč. Tato částka bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou u krajského soudu domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí
žalované, jímž zamítla jeho námitky a potvrdila své předchozí rozhodnutí. Tímto předchozím
rozhodnutím žalovaná zamítla žalobcovu žádost o přiznání invalidního důchodu. Žalobce namítal
nesprávné posouzení jeho zdravotního stavu a míry poklesu pracovní činnosti.
[2] Krajský soud žalobu odmítl pro opožděnost. Konstatoval, že v dané věci bylo napadené
rozhodnutí vydáno dne 23. 4. 2018. Z dodejky založené ve správním spise soud dovodil,
že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 26. 4. 2018. Dvouměsíční lhůta pro podání
žaloby tak podle soudu uplynula dne 26. 6. 2018. Žalobce však žalobu podal na poště k doručení
krajskému soudu až dne 14. 7. 2018. Žaloba tak byla podána opožděně.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) rozsudek krajského soudu napadl kasační stížností.
Krajský soud podle něho špatně určil den, kdy stěžovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno.
Považuje za nesporné, že mu rozhodnutí žalované bylo dne 26. 4. 2018 doručeno poštou. Podle
§19 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, má ovšem správní orgán povinnost doručovat
písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Stěžovatel prokazuje sdělením
Ministerstva vnitra, že datovou schránku má zřízenou již ode dne 24. 5. 2017, tedy měl ji zřízenou
již v době vydání rozhodnutí žalované (23. 4. 2018). Doručení poštou dne 26. 4. 2018 proto
nemělo žádné účinky. Žalovaná si patrně svoji chybu uvědomila a téže rozhodnutí stěžovateli dne
11. 7. 2018 doručila do datové schránky. Až tímto okamžikem došlo k účinnému doručení.
Žaloba podaná dne 14. 7. 2018 tak byla včasná.
[4] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že z obsahu správního spisu je zřejmé,
že stěžovatel s ní komunikoval vždy pouze prostřednictvím České pošty či e-mailem. V žádné
ze svých žádostí neuvedl, že má zřízenou datovou schránku, a to ani ve formulářích, ve kterých
buď kolonku „ID datové schránky“ nechával nevyplněnou, anebo do kolonky „E-mail/ID
datové schránky“ uvedl svůj e-mail. Stěžovatel napadené rozhodnutí podle dodejky založené
ve spise převzal dne 26. 4. 2018. Tímto dnem došlo k platnému doručení. Lhůta pro podání
žaloby tak uplynula. Žalovaná rovněž potvrzuje, že stěžovateli rozhodnutí opakovaně zaslala dne
11. 7. 2018. Stalo se tak ovšem v návaznosti na to, že se stěžovatel dne 9. 7. 2018 dostavil
na klientské centrum žalované a žádal o zaslání uvedeného rozhodnutí do datové schránky.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Kasační stížnost je projednatelná. Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích
jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[6] Z níže uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[7] Podle §19 odstavce 1 správního řádu je správní orgán povinen doručit písemnost
prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Až pokud takto písemnost doručit nelze,
může ji správní orgán doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§19 odst. 2
správního řádu). Z uvedeného je zřejmé, že pokud stěžovatel v době vydání rozhodnutí skutečně
měl zřízenou datovou schránku, což soud pro účely této analýzy předpokládá, tak žalovaná
pochybila, doručila-li stěžovateli rozhodnutí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
[8] Nerespektování zákonem stanovených pravidel pro doručování však nemůže mít vliv
na účinnost takového doručení, pokud adresát písemnost převzal, a mohl se s jejím obsahem
fakticky seznámit. Na straně jedné je totiž nutno trvat na tom, aby bylo řádně doručováno,
neboť v opačném případě účastníci řízení mohou být výrazně dotčeni na svých právech (včetně
přístupu k soudu). Na druhé straně ovšem nelze přijmout formalistický přístup, je-li naplněna
materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti (v podrobnostech
srov. rozsudek ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 - 95, a v jeho rámci další citovanou
judikaturu). Pokud tedy bylo rozhodnutí fakticky doručeno jiným nezpochybnitelným způsobem,
např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nemohlo mít v posuzované věci
pochybení žalované vliv na platnost doručení se všemi jeho účinky.
[9] Účinky doručení v důsledku faktického seznámení se s rozhodnutím nebyly zpětně
negovány ani tím, že žalovaná doručila stěžovateli napadené rozhodnutí znovu, tentokrát
již do datové schránky. Zcela totožnou situací se soud ostatně již zabýval v rozsudku ze dne
29. 6. 2011, č. j. 8 As 31/2011 - 88, ve kterém došel k totožnému závěru jako v nynější věci.
[10] Stěžovatel napadené správní rozhodnutí dne 26. 4. 2018 skutečně převzal, což ostatně
ani nezpochybnil. Tento okamžik byl pak určující i pro počítání lhůty k podání žaloby. Nejvyšší
správní soud pak souhlasí s krajským soudem, že posledním dnem pro podání žaloby bylo úterý
26. 6. 2018. Žaloba podaná dne 14. 7. 2018 byla proto opožděná.
[11] Nejvyšší správní soud neshledal napadené usnesení krajského soudu nezákonným,
proto kasační stížnost zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
III. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[12] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 a contrario za použití §120 s. ř. s.). Žalované, které by jinak právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo (§60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.), soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu dle obsahu spisu žádné náklady
řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
[13] V řízení před Nejvyšším správním soudem byl stěžovateli ustanoven zástupce advokát
JUDr. Jan Luhan. Ustanovenému advokátovi platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát
(§35 odst. 8 s. ř. s.). Konkrétně mu v tomto řízení náleží mimosmluvní odměna za dva úkony
právní služby (tj. převzetí případu a podání kasační stížnosti) podle §11 odst. 1 písm. b) a d)
vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Soud mu proto přiznal v souladu se sazbou
mimosmluvní odměny 6.200 Kč za dva úkony právní služby [§7 bod 5 ve spojení s §9 odst. 4
písm. d) advokátního tarifu] a 600 Kč jako paušální náhradu výdajů s těmito úkony spojenými
(§13 odst. 3 advokátního tarifu). Celková výše přiznané odměny činí 6.800 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. března 2019
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu