ECLI:CZ:NSS:2019:1.AFS.355.2019:31
sp. zn. 1 Afs 355/2019 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: MAJA STEEL
COMPANY s. r. o., se sídlem Primátorská 296/38, Praha 8, zastoupen JUDr. Ing. Ondřejem
Lichnovským, advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti žalovanému: Finanční
úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 619/28, Praha 1, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2019, č. j. 11 A 76/2019 - 34,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši
5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce
JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze
kasační stížnost.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 10. 2019, č. j. 1 Afs 355/2019 - 10, stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost ve výši 5.000 Kč. V usnesení bylo uvedeno, že soudní poplatek lze zaplatit
buď vylepením kolků na přiloženém tiskopisu anebo bezhotovostně převodem na uvedený účet
soudu vedený u České národní banky. V poučení byl stěžovatel upozorněn, že v případě placení
kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě,
tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu. Stěžovatel byl rovněž řádně poučen o následcích
nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne
7. 10. 2019.
[3] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z §4 odst. 1 písm. d)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká
podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pak platí, že „[n]ebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může
soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[4] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že není možná úhrada soudního
poplatku za kasační stížnost u krajského soudu. Za včasnou a řádnou může být považována
jen taková platba soudního poplatku za kasační stížnost, kdy jsou kolkové známky nejpozději
poslední den, kdy tak ještě lze relevantně učinit, předány Nejvyššímu správnímu soudu
(viz usnesení ze dne 8. 11. 2017, č. j. 9 Azs 299/2017 – 36, které se sice vztahovalo k §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích ve znění účinném do 29. 9. 2017, nicméně je plně použitelné
i na nyní účinnou úpravu). Obdobně soud rozhodl i v případě, kdy bylo u jiného než věcně
příslušného soudu provedeno doplnění kasační stížnosti (viz usnesení NSS ze dne 26. 3. 2014,
č. j. 9 Afs 146/2013 - 24, z něhož vyplývá, že je-li doplnění kasační stížnosti, k němuž byl
stěžovatel vyzván dle §106 odst. 3 s. ř. s., zasláno městskému či krajskému soudu, proti jehož
rozhodnutí kasační stížnost směřuje, a který je následně zaslal Nejvyššímu správnímu soudu
prostřednictvím držitele poštovní licence, je z hlediska posouzení včasnosti doplnění kasační
stížnosti rozhodný den, kdy bylo doplnění kasační stížnosti předáno k poštovní přepravě
ze strany městského či krajského soudu. Ustanovení §106 odst. 4 s. ř. s. nelze na doplnění
kasační stížnosti vztáhnout). Odkázat lze rovněž na usnesení ze dne 1. 2. 2018, č. j.
1 As 415/2017- 37, ve kterém Nejvyšší správní soud v souvislosti s platbou soudního poplatku
za kasační stížnost bankovním převodem konstatoval, že za den řádné a včasné úhrady soudního
poplatku nelze uznat den úhrady na účet krajského soudu, ale až den úhrady na účet Nejvyššího
správního soudu.
[5] Stěžovatel byl proto povinen nejpozději poslední den stanovené lhůty předat kolkové
známky odpovídající výši soudního poplatku Nejvyššímu správnímu soudu. V souladu s §40
odst. 4 s. ř. s. přitom postačí, pokud je tiskopis s nalepenými kolkovými známkami v poslední den
lhůty předán k poštovní přepravě (viz nález ÚS ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 2535/18).
[6] V posuzované věci soudem stanovená patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního
poplatku uplynula dne 22. 10. 2019 (§40 odst. 1 s. ř. s.). Stěžovatel předal dne 21. 10. 2019
Městskému soudu v Praze tiskopis s nalepenými kolkovými známkami ve výši 5.000 Kč,
a to ke sp. zn. 1 Afs 255/2019. Městský soud zaslal tento tiskopis Nejvyššímu správnímu soudu
(tj. předal jej k poštovní přepravě) dne 30. 10. 2019. S ohledem na shora uvedené závěry
je pro posouzení včasnosti zaplacení soudního poplatku rozhodné, kdy byly kolkové známky
předány Nejvyššímu správnímu soudu (naopak není relevantní, kdy je stěžovatel předal
městskému soudu). Vzhledem k tomu, že kolky byly předány Nejvyššímu správnímu soudu
až po skončení stanovené lhůty (tj. 30. 10. 2019), a tedy opožděně, nelze k zaplacení soudního
poplatku přihlédnout (viz výše citovaný §9 odst. 1 in fine zákona o soudních poplatcích). Soud
proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
zastavil.
[7] Pro úplnost lze zdůraznit, že povinnost zaplatit soudní poplatek je spojena
již se samotným podáním návrhu k soudu, přičemž ve správním soudnictví se jedná o pevnou
částku, o jejíž výši nejsou pochybnosti. Byť zákon nesplnění této povinnosti nepostihuje žádnou
sankcí a dává účastníkovi možnost uhradit poplatek k výzvě soudu, spojuje s nesplněním výzvy
zánik možnosti uhradit poplatek dodatečně (viz výše citovaný §9 odst. 1 poslední věta zákona
o soudních poplatcích).
[8] Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti od počátku zastoupen advokátem, lze proto
trvat na tom, aby advokát, jakožto právní profesionál, věnoval usnesení soudu s výzvou
k zaplacení soudního poplatku náležitou péči a pozornost, a to i ohledně skutečnosti, kterému
soudu je třeba tuto povinnost plnit (srov. přiměřeně usnesení NSS č. j. 9 Afs 146/2013 - 24).
Zástupci stěžovatele bylo usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku doručeno přímo
od Nejvyššího správního soudu. Nemohly zde proto vzniknout jakékoliv pochybnosti, jakému
soudu má být poplatek uhrazen.
[9] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
[10] V souladu s §10 odst. 1 ve spojení s §3 odst. 4 zákona o soudních poplatcích soud vrací
stěžovateli opožděně uhrazený soudní poplatek. Tento poplatek bude stěžovateli vyplacen z účtu
Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho
zástupce JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu