ECLI:CZ:NSS:2019:1.AS.116.2019:19
sp. zn. 1 As 116/2019 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě na ochranu
proti nečinnosti žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v
Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 10 A 174/2018 - 31,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou domáhal ochrany před nečinností žalované. Městský soud v Praze
v záhlaví popsaným usnesením zamítl žalobcovu žádost o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě (výrok I. a II.). Výrokem III. odmítl
žalobcův návrh na vydání předběžného opatření.
[2] Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) neodůvodněnou kasační
stížnost, se kterou spojil žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů a přiznání osvobození
od placení soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 30. 5. 2019, č. j. 1 As 116/2019-13, stěžovateli
neustanovil zástupce pro řízení o kasační stížnosti a současně ho vyzval, aby ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví
označené rozhodnutí.
[4] Na tuto výzvu soudu stěžovatel reagoval podáním ze dne 24. 6. 2019, kterým doplnil
kasační stížnost následovně. Odkázal na nařízení žalované č. 80/2010, které stanoví,
že povinnými subjekty jsou organizované jednotky Vězeňské služby, tj. věznice i vazební věznice,
a mají postavení správního orgánu I. stupně s tím, že o opravných prostředcích podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, rozhoduje Generální ředitelství Vězeňské
služby ČR jako správní orgán druhého stupně. Dosavadní výhrady organizačních jednotek
i rozhodovací činnost napadeného soudu jsou podle stěžovatele nezákonné a destrukční
a bezprecedentním způsobem omezují ústavně zaručené politické právo na informace o činnosti
žalované. Proto je podle stěžovatele nezbytné přehodnotit dosavadní náhled a nezákonné
rozhodnutí soudu zrušit.
[5] Kasační stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, není však přípustná.
[6] Podle §104 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), [k]asační
stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103, nebo o důvody, které
stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
[7] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu kasační stížnost, jejíž důvody
nesměřují vůči výroku napadeného soudního rozhodnutí, resp. nesměřují proti důvodům,
na nichž je toto rozhodnutí postaveno, je nepřípustná podle §104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá
o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto takovou kasační
stížnost odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost (srov. usnesení NSS ze dne
10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/2009 - 77, č. 2103/2010 Sb. NSS).
[8] Stěžovatel se ve svém doplnění ke kasační stížnosti nijak nevyjadřuje k výrokům
napadeného rozhodnutí městského soudu, resp. k důvodům, na nichž je toto procesní
rozhodnutí postaveno. Argumentace stěžovatele se týká výhradně merita věci, tj. poskytování
informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Stěžovatel však nijak nerozvádí,
z jakých důvodů kasační stížností napadá výroky městského soudu o zamítnutí žádosti
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě,
jakož i o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření.
[9] Stěžovatelem uplatněné důvody uvedené v doplnění kasační stížnosti jsou jinými důvody
ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s., a proto soud kasační stížnost jako nepřípustnou v souladu s §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu