ECLI:CZ:NSS:2019:1.AS.291.2019:22
sp. zn. 1 As 291/2019 - 22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: L. H., zastoupeného JUDr.
Jiřím Kovandou, advokátem se sídlem Balbínova 404/22, Praha 2, proti žalovanému:
Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, o návrhu žalobce na obnovu řízení
vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Af 66/2015, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2019, č. j. 9 Af 66/2015 –
106,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce podal dne 19. 7. 2019 návrh na obnovu řízení ve věci žalobkyně, TOS-
HOSTIVAŘ s. r. o., týkající se odvodu za porušení rozpočtové kázně. Žalobu proti rozhodnutí
Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) v dané věci zamítl Městský soud v Praze rozsudkem
ze dne 25. 10. 2017, č. j. 9 Af 66/2015 – 55. Kasační stížnost žalobkyně TOS-HOSTIVAŘ
následně zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. 1. 2019, č. j. 10 Afs 354/2017 – 40.
[2] V návrhu na obnovu řízení žalobce uvedl, že je právním nástupcem společnosti TOS-
HOSTIVAŘ na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2019. Uvedená
společnost mu postoupila v rámci dokumentace také rozsudek č. j. 10 Afs 354/2017 – 40 s tím,
že pro něj začíná od 20. 5. 2019 běžet lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení. Důvod
pro obnovu spatřoval v tom, že po převzetí podkladů se dodatečně dozvěděl, že soudy
neprovedly k důkazu Příručku k Operačnímu programu Praha – konkurenceschopnost, která byla
pro věc klíčová, naproti tomu aplikovaly Přílohu U vydanou v roce 2013, která však nebyla
v době uzavření smlouvy o poskytnutí dotace účinná.
[3] Městský soud návrh na obnovu řízení odmítl v záhlaví citovaným usnesením. Poukázal
na §114 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého
je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem
správního orgánu, nebo b) ve věcech politických stran a politických hnutí. Z citovaného
ustanovení vyplývá, že obnova řízení není přípustná proti rozsudku vydanému v řízení o žalobě
proti rozhodnutí správního orgánu. Právě takové obnovy se žalobce domáhal. Jeho návrh byl
proto nepřípustný podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §114 téhož zákona.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti usnesení městského soudu kasační stížností
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[5] Připomněl, že v návrhu na obnovu řízení tvrdil existenci skutečností nebo důkazů, které
bez své viny nemohl v původním řízení použít a které mohly vést k příznivějšímu rozhodnutí.
Stěžovatel se tedy domáhal ochrany před zásahem správního orgánu, který v návrhu
charakterizoval tak, že správní orgán aplikoval předpis, který nebyl v rozhodné době účinný.
Postup správního orgánu byl tedy nezákonný. Důsledkem tohoto nezákonného zásahu byla
skutečnost, že stěžovatelův právní předchůdce musel vrátit účelovou dotaci ve výši 4 935 000 Kč.
[6] Stěžovatel je seznámen s možností podat návrh na obnovu řízení pouze v případě,
kdy se jedná o ochranu před nezákonným zásahem (§82 a násl. s. ř. s.), a případně v řízení
ve věcech politických stran a hnutí. V nyní posuzované věci podal návrh na obnovu řízení
po již proběhlé žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, které hodnotí jako nezákonný zásah
do své právní sféry. Posouzení, zda úkon správního orgánu může být pojmově nezákonným
zásahem, je otázkou důvodnosti žaloby, nikoliv otázkou existence podmínek řízení. Městský soud
se měl zabývat tím, zda podaný návrh na obnovu svým meritem neřeší nezákonný zásah
správního orgánu proti stěžovateli. Samotné posouzení, že obnova řízení směřuje proti rozsudku
vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí, neobstojí.
[7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti plně souhlasil s napadeným usnesením.
Zdůraznil, že jedním ze základních prvků přípustnosti žaloby na ochranu před nezákonným
zásahem je neexistence správního rozhodnutí. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem
by nemohla být přípustná právě pro existenci rozhodnutí ministerstva č. j. MF-
80443/2014/1203-5. Podrobné zdůvodnění stěžovatelových neotřelých myšlenkových postupů
v kasační stížnosti chybí.
III. Posouzení věci
[8] Kasační stížnost je přípustná. Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího
rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Návrh na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje
překonat překážku rei iudicatae a znovu rozhodnout ve věci již jednou skončené pravomocným
rozhodnutím soudu. Jeho cílem je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních, jež vyšly najevo
až po právní moci takového rozhodnutí. Ve správním soudnictví je podle §114 odst. 1 s. ř. s.
obnova řízení přípustná jen proti rozhodnutí vydanému v řízení o ochraně před zásahem
správního orgánu a ve věcech politických stran a hnutí. Naopak proti rozsudku vydanému
v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu obnova řízení přípustná není
(viz např. rozsudek ze dne 1. 9. 2005, č. j. 3 Azs 219/2005 – 51, č. 736/2006 Sb. NSS
nebo usnesení ze dne 25. 7. 2005, č. j. Na 50/2005 – 25, č. 1316/2007 Sb. NSS).
[11] Z obsahu spisu městského soudu sp. zn. 9 Af 66/2015 je nepochybné, že se jednalo
o řízení o žalobě proti rozhodnutí ve smyslu §65 s. ř. s., neboť žaloba ze dne 28. 8. 2015
směřovala proti rozhodnutí ministerstva ze dne 29. 6. 2015, č. j. MF-80443/2014/1203-5, jímž
bylo zamítnuto odvolání proti platebním výměrům na odvod za porušení rozpočtové kázně.
[12] Tvrzení stěžovatele, že uvedené rozhodnutí ministerstva zasahuje do jeho právní sféry,
nečiní z žaloby směřující proti takovému rozhodnutí žalobu na ochranu před nezákonným
zásahem. Žalobu proti rozhodnutí podle §65 s. ř. s. může podat ten, „[k]do tvrdí, že byl na svých
právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu,
jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen ‚rozhodnutí ?)“. Žalobu
na ochranu před nezákonným zásahem podle §82 s. ř. s. může podat ten, „[k]do tvrdí, že byl přímo
zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen ‚zásah ?) správního orgánu,
který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo“
(zdůraznění doplněno). Požadavek, aby žalobce tvrdil zkrácení na právech (jinými slovy zásah
do své právní sféry), je pro obě žaloby společný. Klíčovým rozdílem však je, zda k němu mělo
dojít kvalifikovanou formou - rozhodnutím správního orgánu - nebo jiným jeho úkonem
(případně otálením). V nyní posuzované věci je nepochybné, že žaloba právní předchůdkyně
stěžovatele (společnosti TOS-HOSTIVAŘ) směřovala proti rozhodnutí správního orgánu,
což vylučovalo její posouzení jako žaloby na ochranu před nezákonným zásahem.
[13] Městský soud proto správně stěžovatelův návrh na obnovu řízení odmítl jako nepřípustný.
IV. Závěr a náklady řízení
[14] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nedůvodnou, proto ji zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.).
[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení
o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu