ECLI:CZ:NSS:2019:1.AZS.157.2019:46
sp. zn. 1 Azs 157/2019 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P. N., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 18. 10. 2018, č. j. OAM-242/ZA-ZA11-Z17-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2019, č. j. 63 Az 44/2018 – 44,
takto:
I. Kasační stížnost se odm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví popsaným rozhodnutím zastavil podle §25 písm. i) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, řízení o žalobcově žádosti o udělení mezinárodní ochrany z důvodu její
nepřípustnosti [§10a odst. 1 písm. e) téhož zákona].
[2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který
ji zamítl. Uvedl, že se žalovaný v rozhodnutí zabýval otázkou, zda v zemi žalobcova původu
nedošlo k takové zásadní změně, která by mohla založit opodstatněnost nové žádosti (odkázal
při tom na s. 3 napadeného rozhodnutí). Aktuální situaci žalovaný porovnal se situací, která
v zemi panovala v době podání první žádosti, v podrobnostech odkázal na spisový materiál
k předcházejícímu správnímu řízení. Soud považoval odůvodnění rozhodnutí za dostatečné
a přezkoumatelné. Okolnost, že v napadeném rozhodnutí podklady použité v předcházejícím
řízení jednotlivě nespecifikoval, nelze považovat za nezákonnost.
[3] Žalobce (stěžovatel) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, z důvodů,
které podřazuje pod §103 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(s. ř. s.).
[4] Stěžovatel trvá na tom, že se žalovaný dostatečně nezabýval otázkou, zda v zemi původu
nedošlo k podstatným změnám okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů
uvedených v §12 nebo 14a zákona o azylu. Úvaha o změně, nebo absenci změny musí vycházet
ze srovnání současné a dřívější situace. Žalovaný se omezil na konstatování, že ke změnám
nedošlo, které podpořil pouze aktuálními zprávami týkajícími se situace v Ázerbajdžánu,
aniž by se vypořádal se situací v době řízení o první stěžovatelově žádosti. Stěžovatel požaduje
zrušení napadeného rozsudku i rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu
řízení.
[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na své rozhodnutí, správní spis
a vyjádření k žalobě a navrhl, aby soud kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítl, případně
zamítl.
[6] Kasační stížnost je přípustná. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti
ve věcech mezinárodní ochrany je ovšem také její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu
s §104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
Výkladem institutu přijatelnosti a výčtem jejích typických kritérií se soud zabýval např. v usnesení
ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS, na jehož odůvodnění
pro stručnost odkazuje.
[7] Podle stěžovatele je jeho kasační stížnost přijatelná, neboť krajský soud zcela nesprávně
posoudil otázku, zda žalovaný dostatečně zhodnotil změnu situace v zemi původu.
[8] S ohledem na obsah spisu a z něj vyplývající skutková zjištění soud neshledal,
že by kasační stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele.
Stěžovatel v kasační stížnosti pouze opakuje žalobní argumentaci a ve zcela obecné rovině
polemizuje se závěry krajského soudu a rozhodnutím žalovaného. K nezbytným náležitostem
rozhodnutí o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany se podrobně vyjádřil rozšířený
senát v rozsudku ze dne 6. 3. 2012, č. j. 3 Azs 6/2011 – 96, č. 2642/2012 Sb. NSS (zejména body
18 a 19). Požadavkům zde vysloveným rozhodnutí žalovaného odpovídá. Osahuje zdůvodněné
závěry o tom, že stěžovatel neuvedl žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu
nebo doplňkové ochrany a že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která
by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti. Tyto závěry nachází oporu ve spisu. Správní
orgán jeho součástí učinil jak podklady, ze kterých vycházel při posuzování nynější,
tak předcházející žádosti o mezinárodní ochranu.
[9] Je tedy zřejmé, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura poskytuje na stěžovatelovy
námitky dostatečnou odpověď. Soud neshledal důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému
projednání, proto ji odmítl pro nepřijatelnost podle §104a s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. července 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu