ECLI:CZ:NSS:2019:1.AZS.178.2019:44
sp. zn. 1 Azs 178/2019 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: I. U., zastoupen
Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Baranova 1026/33, Praha 3, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 13. 3. 2019, č. j. OAM-922/ZA-ZA11-P15-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2019, č. j. 1 Az 16/2019 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Pavlu Čižinskému se p ři zn áv á odměna
za zastupování ve výši 6.800 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný vydal dne 13. 3. 2019 v záhlaví specifikované rozhodnutí, kterým zastavil řízení
o opakované žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle §25 písm. i) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť shledal tuto žádost nepřípustnou podle §10a odst. 1 písm. e)
tohoto zákona.
[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu z důvodu jeho nezákonnosti
a nepřezkoumatelnosti spočívající ve vadách předcházejícího správního řízení. Zároveň požádal
o přiznání odkladného účinku žalobě.
[3] Městský soud žalobce usnesením vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení
doplnil žalobu o její podstatné náležitosti (tj. uvedl, které výroky napadá a z jakých důvodů,
a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení). Jelikož žalobce ani po marném uplynutí stanovené
lhůty žalobu nedoplnil, městský soud v záhlaví označeným rozhodnutím žalobu podle §37
odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), odmítl.
[4] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. e), b) a d) s. ř. s., a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené
usnesení zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. Stěžovatel rovněž požádal
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[5] Městský soud podle stěžovatele postupoval nezákonně, pokud žalobu odmítl, neboť její
obsah byl meritorně projednatelný. Stěžovatel v žalobě namítl, že nebyl dostatečně zjištěn
skutkový stav věci, s čímž souvisí i níže namítaná nepřezkoumatelnost, kterou se byl soud
povinen zabývat z úřední povinnosti. Žalobní námitky nedostatečně zjištěného skutkového stavu
a neobjektivity řízení byly projednatelné. Žalovaný se vůbec nezabýval tvrzenými novými
skutečnostmi (zejména týkajícími se rodinného života stěžovatele a rizika pronásledování v zemi
původu) a paušálně je označil za čistě účelové. Právě těchto závěrů se evidentně týkaly
stěžovatelovy žalobní námitky. Námitku nepřezkoumatelnosti mohl soud vypořádat i bez jejího
rozvedení, neboť tato vada vyplývala přímo z napadeného rozhodnutí žalovaného. Závěr
žalovaného o nepřípustnosti žádosti stěžovatele o mezinárodní ochranu byl založen
na nesprávném závěru, že stěžovatel neuvedl žádné nové skutečnosti, bez ohledu
na to, že je stěžovatel uvedl.
[6] Přijatelnost kasační stížnosti spatřuje stěžovatel v tom, že se městský soud dopustil
zásadního pochybení při výkladu procesního práva, které mohlo mít vliv na hmotněprávní
postavení stěžovatele. Zastavení řízení o žádosti o mezinárodní ochranu zbavilo stěžovatele práva
na projednání věci samé a na přístup k soudní ochraně, ale také s tím souvisejícího práva
na soukromý a rodinný život.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto
se soud podle §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne
jako nepřijatelnou.
[8] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: 1)
kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny
judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou
dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit
judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[9] Stěžovateli nelze přisvědčit, že by se městský soud v jeho případě dopustil procesního
pochybení, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Kasační stížnost proto
není přijatelná.
[10] Městský soud v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu posoudil, že žaloba
stěžovatele postrádala formulaci žalobních bodů. Rozšířený senát ve svém rozsudku soudu
ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, č. 835/2006 Sb. NSS, konstatoval, že „[ž]alobce
je […] povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů
se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným,
a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Líčení skutkových
okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, k nimž při vyřizování
věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných
konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. Právní náhled na věc se nemůže
spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona a na práva či povinnosti v nich stanovené, nýbrž
musí aplikovatelné právní normy subsumovat na vylíčená skutková tvrzení a obsahovat konkrétní o tyto skutkové
děje či okolnosti se opírající právní výtky (tvrzení o porušení práva). Pokud žalobce odkazuje na okolnosti,
jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz
na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly
zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto
dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti.“
[11] Stejně tak se městský soud neodklonil od ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu,
pokud neposoudil přezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalovaného i bez rozvedení této
žalobní námitky. Z usnesení rozšířeného senátu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009 - 84,
č. 2288/2011 Sb. NSS, vyplývá, že správní soud přihlíží k nepřezkoumatelnosti napadeného
rozhodnutí [§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], jestliže nepřezkoumatelnost brání věcnému přezkumu
a posouzení důvodnosti žalobních námitek. Jestliže se však krajský soud zabývá otázkou,
zda je žaloba procesně přípustná, tedy zda obsahuje řádně formulované žalobní body, nezabývá
se její důvodností, a nenáleží mu proto ani posuzovat, zda napadené rozhodnutí netrpí
nepřezkoumatelností, která by bránila přezkumu v mezích žalobních bodů (viz rovněž usnesení
NSS ze dne 21. 5. 2019, č. j. 2 Azs 353/2018 – 45).
[12] Žaloba stěžovatele neobsahovala projednatelné žalobní body, resp. uváděla jen zcela
obecná tvrzení o nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a nedostatečném
zjištění skutkového stavu. Městský soud proto správně stěžovatele vyzval k jejímu doplnění.
Zároveň jej náležitě poučil o následcích nedoplnění žaloby ve stanovené lhůtě. Po jejím marném
uplynutí žalobu odmítl.
[13] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost
jako nepřijatelnou podle §104a s. ř. s.
[14] Soud nerozhodoval o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť
bez odkladu rozhodl o samotné kasační stížnosti a otázka odkladného účinku se tak stala
bezpředmětnou.
[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o §60 odst. 3,
větu první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
[16] Stěžovateli byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2019, č. j.
1 Azs 178/2019 - 21, ustanoven zástupcem advokát Mgr. Pavel Čižinský. V takovém případě platí
hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s.). Soud určil
odměnu advokáta v souladu s §7, §9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), částkou 2 x 3.100 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí
zastoupení, podání kasační stížnosti) a dále částkou 2 x 300 Kč, která představuje paušální
náhradu hotových výdajů (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Výše odměny tedy činí celkem
6.800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu