ECLI:CZ:NSS:2019:1.AZS.376.2018:28
sp. zn. 1 Azs 376/2018 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudkyně
JUDr. Marie Žiškové a soudce JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: I. K., zastoupeného
Mgr. Pavlou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 15. 11. 2016, č. j. MV-125353-7/SO-2013, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2018, č. j. 31 A 167/2016
– 53,
takto:
I. Kasační stížnosti se n e p ři zn á vá odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti na účet Nejvyššího správního soudu
ve lhůtě 15 dnů.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 11. 6. 2013 zamítlo žádost žalobce o prodloužení
doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle §44a odst. 3
ve spojení s §35 odst. 3 a §37 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky. Žalovaná zamítla odvolání žalobce v záhlaví označeným rozhodnutím.
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji shora
uvedeným rozsudkem zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností,
kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku podle §73 ve spojení s §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Tento návrh však nijak neodůvodnil.
[4] Nejvyšší správní soud proto stěžovatele v usnesení ze dne 13. 11. 2018,
č. j. 1 Azs 376/2018 – 11, kterým jej vyzval k doplnění důvodů kasační stížnosti a zaplacení
soudního poplatku, rovněž upozornil, že k návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel
neuvedl žádné důvody, a dal mu možnost tyto důvody ve lhůtě jednoho týdne od doručení
usnesení doplnit. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě, ani později do dne vydání tohoto
rozhodnutí žádné důvody k návrhu na přiznání odkladného účinku nedoplnil.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[6] Především je třeba mít na paměti mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační
stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[7] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním
naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této
újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož
se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel
navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy.
[9] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel nijak neodůvodnil. Neunesl tedy nejen
břemeno důkazní, ale ani prvotní břemeno tvrzení. Nejvyšší správní soud proto uzavřel,
že stěžovatel netvrdil, a tím méně prokázal, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně stěžovatele,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám).
[10] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Pro úplnost
soud podotýká, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žádným způsobem
nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
[11] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové
povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku II tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích
vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatelka zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně
soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený
u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby:
1010537618.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2019
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: