ECLI:CZ:NSS:2019:10.ADS.62.2019:32
sp. zn. 10 Ads 62/2019 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ondřeje Mrákoty, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: M. R., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2019, čj. 55 Ad 1/2019-6,
takto:
I. Žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené jí advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti stanovené usnesením Nejvyššího správního
soudu ze dne 6. 5. 2019, čj. 10 Ads 62/2019-23, se zamí t á.
II. Kasační stížnost se o dm í t á .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 27. 2. 2019 kasační stížnost, kterou žalobkyně
(stěžovatelka) podala proti usnesení krajského soudu uvedenému v záhlaví. Současně s kasační
stížností podala stěžovatelka návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením
ze dne 7. 3. 2019, čj. 10 Ads 62/2019-11, NSS návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce z řad
advokátů zamítl, vyzval ji k doložení zastoupení ve lhůtě 15 dnů a poučil ji o následcích nesplnění
této výzvy. Citované usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 25. 3. 2019.
[2] Dne 10. 4. 2019 stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty k doložení zastoupení o dva
měsíce, neboť s citovaným usnesením se seznámila až dne 5. 4. 2019, protože v té době pobývala
u svého syna a ne v místě svého bydliště, a dne 9. 4. 2019 požádala Českou advokátní komoru
o určení advokáta k poskytnutí právní služby, což zdejšímu soudu doložila dne 24. 4. 2019
příslušnou žádostí a podacím lístkem o odeslání žádosti prostřednictvím pošty. O stěžovatelčině
žádosti o prodloužení lhůty rozhodl NSS usnesením ze dne 6. 5. 2019, čj. 10 Ads 62/2019-23,
tak, že stěžovatelce prodloužil lhůtu k doložení zastoupení o jeden měsíc ode dne doručení
daného usnesení. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 17. 5. 2019.
K výroku I.:
[3] Dne 17. 6. 2019 byla NSS doručena žádost stěžovatelky o opětovné prodloužení lhůty
k doložení zastoupení, neboť Česká advokátní komora dosud nerozhodla o její žádosti. Česká
advokátní komora následně k dotazu NSS sdělila, že o žádosti stěžovatelky o určení advokáta
k poskytnutí právní služby bylo dne 2. 7. 2019 rozhodnuto tak, že byla zamítnuta.
[4] Podle §40 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných
důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů
po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda
senátu také prodloužit.
[5] S ohledem na uvedené NSS dospěl k závěru, že u stěžovatelky již neexistují žádné
skutečnosti, jež by bylo možné považovat za vážné omluvitelné důvody ve smyslu citovaného
ustanovení. Stěžovatelka žádné jiné skutečnosti (mimo uváděné ve třetím bodě tohoto usnesení)
netvrdila ani nedoložila, a proto žádost stěžovatelky o opětovné prodloužení lhůty NSS zamítl.
K výroku II.:
[6] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[7] S ohledem na skutečnost, že výzva k doložení zastoupení byla stěžovatelce doručena
dne 25. 3. 2019 a následně byla lhůta k doložení zastoupení prodloužena o jeden měsíc ode
dne doručení předmětného usnesení, které bylo stěžovatelce doručeno dne 17. 5. 2019, uplynula
stěžovatelce marně lhůta k doložení zastoupení dne 17. 6. 2019.
[8] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě ani dodnes zastoupení nedoložila,
NSS v souladu s §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.
[9] NSS připomíná, že výrok o odmítnutí kasační stížnosti lze učinit v tomtéž usnesení,
kterým se zamítá žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k doložení zastoupení. Ze zákona totiž
neplyne povinnost soudu, aby stěžovatelku opětovně vyzval k doložení zastoupení a stanovil
jí k tomu novou lhůtu, pokud zamítl její žádost o prodloužení lhůty k doložení zastoupení
(přiměřeně srov. usnesení NSS ze dne 22. 3. 2013, čj. 8 Ans 13/2012-28, a rozsudek NSS
ze dne 19. 11. 2015, čj. 8 Afs 53/2015-41).
K výroku III.:
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti NSS rozhodl v souladu s §60 odst. 3
věty první ve spojení s §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu