ECLI:CZ:NSS:2019:10.AFS.132.2019:54
sp. zn. 10 Afs 132/2019 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje
Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Simply Cars Europe s.r.o.,
se sídlem Petrohradská 389/20, Praha 10, zast. Mgr. Petrem Macákem, advokátem se sídlem
Kolínská 1686/13, Praha 3, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2018,
čj. 35273/18/5300-21442-809464, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, čj. 11 Af 34/2018-63, o návrhu žalobkyně
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se u k l ád á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad pro hl. m. Prahu (správce daně) vydal v období od 15. 2. 2017 do 9. 8. 2017
celkem 18 platebních výměrů, kterými rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit daň z přidané
hodnoty (DPH) za zdaňovací období roku 2014 (březen, srpen, září a prosinec), 2015
(leden, únor, březen, duben, červen, červenec, srpen, říjen a listopad), 2016 (leden, únor, květen,
červen a červenec). Těmito platebními výměry správce daně stanovil daň, resp. odpočet daně,
za jednotlivá zdaňovací období odchylně od údajů tvrzených žalobkyní v daňových přiznáních.
Žalovaný v rozhodnutí ze dne 7. 8. 2018 napadené platební výměry potvrdil a zamítl odvolání
žalobkyně. Předmět sporu se týká otázky, zda žalobkyně vykázala nároky na odpočet daně
oprávněně. Dle závěru správních orgánů se žalobkyně zapojila při pořízení osobních vozů
do transakcí stižených daňovým podvodem a v případě ostatních plnění, u nichž správní orgány
vyloučily nárok na odpočet daně, neprokázala jejich využívání k uskutečňování ekonomických
činností.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou městský soud zamítl.
V průběhu řízení o žalobě podala žalobkyně také návrh na přiznání odkladného účinku.
Usnesením ze dne 27. 11. 2018, čj. 11 Af 34/2018-30, městský soud tento návrh zamítl.
Podle jeho názoru žalobkyně neosvědčila své skutečné celkové poměry a přiznání odkladného
účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem státu a společnosti na řádném a včasném
výběru vyměřených daňových povinností.
[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 17. 4. 2019 proti rozsudku krajského
soudu kasační stížnost, ve které současně požádala o přiznání odkladného účinku. Tento návrh
doplnila podáním doručeným soudu dne 9. 5. 2019. Stěžovatelka uvádí, že jí správce daně
již mnoho let zadržuje odpočty DPH za přijatá zdanitelná plnění. Vzhledem k tomu, že se jedná
o vysoké částky, není schopna vytvářet odpovídající obrat a hospodářský výsledek. Má připravené
obchodní aktivity, které však není schopná realizovat. Podotýká, že správce daně nevyhověl
její žádosti o posečkání úhrady daně a v současnosti proti ní vede daňovou exekuci ve výši
přesahující 16 milionů Kč. Tato částka je pro ni likvidační. Stěžovatelka se domnívá, že v případě
nepřiznání odkladného účinku bude okamžitě vystavena daňové exekuci, což povede k zániku
jejího podniku. V této skutečnosti spatřuje konkrétní, zásadní a neodstranitelnou újmu.
Nadto stěžovatelka poznamenává, že v současné době je očekávatelný výnos daňové exekuce
nulový. Proto případné přiznání odkladného účinku nemůže nikomu způsobit újmu
ani být v rozporu s veřejným zájmem. K doložení svých tvrzení stěžovatelka předložila rozvahu
a výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 7. 2018.
[4] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Zdůrazňuje, že přiznání odkladného
účinku by se mohlo dotknout veřejného zájmu státu a společnosti na řádném a včasném vybírání
daní. V případě stěžovatelky se jedná o nikoliv zanedbatelnou částku ve výši 16 milionů Kč.
Žalovaný má současně za to, že stěžovatelka dostatečně nepopsala a neosvědčila, jaký charakter
má újma způsobená jí doměřením DPH (snížením odpočtu daně) ve vztahu k jejím celkovým
hospodářským výsledkům. Rozvaha a výkaz zisků a ztrát k 31. 7. 2018 nevypovídá nic o její
aktuální majetkové situaci. Stěžovatelka nedoložila, že nemá dostatek finančních prostředků
k úhradě svého daňového nedoplatku, a že jí v důsledku toho hrozí likvidace. Žalovaný rovněž
považuje argumentaci stěžovatelky za matoucí. Na jednom místě uvádí, že je pro ni daňová
exekuce likvidační. Na jiném místě však tvrdí, že očekávatelný výnos z daňové exekuce
je v současné chvíli nulový. V takovém případě by stěžovatelka nesplňovala předpoklad konkrétní
újmy, neboť by se výkonem rozhodnutí její situace nezměnila.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS ho však může na návrh
stěžovatele přiznat. Jde o institut výjimečný, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné
správy před případnými závažnými a v budoucnu těžce odstranitelnými negativními následky
aktu veřejné správy (srov. usnesení ze dne 27. 1. 2012, čj. 2 As 132/2011-115). Při rozhodování
o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2
s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného
rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky
rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.
NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v jejím případě nejsou
tyto podmínky naplněny.
[6] Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Současně
je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá, že v jeho případě nastala
mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.
[7] Stěžovatelka vidí nepoměrně větší újmu plynoucí z nepřiznání odkladného účinku
její kasační stížnosti v tom, že v důsledku realizace rozhodnutí žalovaného bude vystavena
daňové exekuci přesahující částku 16 milionů Kč, která je pro ni likvidační. Ve vztahu
ke své současné finanční situaci však nesnesla žádná konkrétní tvrzení. Stěžovatelka bez dalšího
odkazuje na rozvahu a výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 7. 2018, avšak neuvádí, z jakých konkrétních
údajů dovozuje tvrzené likvidační důsledky. NSS souhlasí s názory krajského soudu a žalovaného,
že tyto dokumenty bez dalšího nic nevypovídají o současných celkových poměrech stěžovatelky.
NSS si v této situaci nemůže učinit úsudek o případných dopadech nepřiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Obecná tvrzení nepovažuje za dostačující k prokázání existence nenahraditelné
újmy, stěžovatelka tato obecná tvrzení přes výzvu NSS nijak nekonkretizovala.
[8] NSS se přiklání též k názoru žalovaného, že existuje důležitý veřejný zájem na včasném
a řádném vybírání daní. Je nepochybné, že z tohoto důvodu nelze paušálně zamítat všechny
návrhy na přiznání odkladného účinku. V posuzované kauze však stěžovatelka konkrétně
neuvedla žádné mimořádné okolnosti, které by odůvodnily omezení tohoto veřejného zájmu
odložením výkonu rozhodnutí do doby, než NSS o kasační stížnosti rozhodne. Svá obecná
tvrzení, že veřejný zájem nemůže být narušen, jelikož v současné době je očekávatelný výnos
daňové exekuce nulový, stěžovatelka ničím nedokládá.
[9] Jelikož stěžovatelka neprokázala splnění zákonných předpokladů, NSS kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal. Tím však nijak nepředjímá
své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek
splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem
právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval
stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. května 2019
Zdeněk Kühn
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 Afs 132/2019
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: