ECLI:CZ:NSS:2019:10.AS.107.2019:55
sp. zn. 10 As 107/2019 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce,
se sídlem Jezuitská 4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem
Masarykovo náměstí 5, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: SOLAR 6, s. r. o.,
se sídlem Pobřežní 620/3, Praha 8, zastoupená Mgr. Tomášem Matějovským, advokátem
se sídlem Na Poříčí 1079/3, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2010,
čj. 12488-8/2010-ERU, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2019, čj. 62 A 114/2013-897, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 12. 2010 byla osobě zúčastněné na řízení udělena
licence na výrobu elektřiny od 22. 12. 2010 na dobu 25 let pro provozovnu fotovoltaické
elektrárny FVE Kojetín (FVE). Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou podle
§66 odst. 2 s. ř. s., tedy z důvodu závažného veřejného zájmu. V záhlaví označeným rozsudkem
krajský soud rozhodl tak, že rozhodnutí žalovaného se ruší a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[2] Proti napadenému rozsudku podala osoba zúčastněná na řízení (stěžovatelka) kasační
stížnost, s níž spojila rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu
uvedla, že v návaznosti na napadený rozsudek žalovaný bude pravděpodobně požadovat
přerušení nebo ukončení provozu FVE. Dle stěžovatelky nelze rovněž vyloučit, že osoba
pověřená státem k vyplácení podpory na výrobu obnovitelné elektřiny zastaví vyplácení podpory
stěžovatelce. Na základě uvedeného by stěžovatelce vznikla újma spočívající v tom, že by přišla
o veškeré příjmy. S ohledem na to, že jedinou podnikatelskou činností stěžovatelky je výroba
a prodej elektřiny ze solární výroby, byl by tento postup pro stěžovatelku likvidační.
Dále stěžovatelka uvedla, že v důsledku případného odstavení FVE by došlo k degradaci
technologického zařízení, také by nefungoval kamerový systém a byla by zvýšená možnost
krádeže jednotlivých věcí. Stěžovatelka k tomu poznamenala, že zastavení veškerých příjmů
by vedlo k tomu, že by neměla finanční prostředky na běžnou údržbu okolí elektrárny, čímž
by FVE byla rovněž znehodnocena. Pod fotovoltaickými panely je vysoká teplota a je zde riziko
požárů, které by se mohly rozšířit i mimo pozemek, na němž stojí FVE. Vzhledem k tomu,
že by stěžovatelka neměla žádné finanční prostředky, nemohla by zajistit, aby areál FVE někdo
hlídal a případně dohlížel na to, zda někde nevznikl požár. Stěžovatelce rovněž hrozí nemalá
pokuta za přestupek spočívající v podnikání v energetickém odvětví bez licence. V případě,
že by situace stěžovatelky vedla k jejímu úpadku, stěžovatelce a jejím investorům by hrozila ztráta
celé investice.
[3] Stěžovatelka má za to, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nemůže
zásadním způsobem dotknout práv jiných osob, neboť se jedná o otázku poskytování finančního
plnění z veřejných prostředků. Současně nelze předpokládat, že by se důsledky stihly promítnout
do cen konečných zákazníků (neboť mechanismus vyplácení podpory obnovitelných zdrojů,
na kterém cena rovněž záleží, je značně složitý). Právní následky napadeného rozsudku by podle
stěžovatelky pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká hrozí jiným osobám přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti.
[4] Žalobce ani žalovaný se k návrhu na vyjádření odkladného účinku nevyjádřili.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[6] Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně
je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli
nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.
[7] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s.
jsou naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku
by stěžovatelce hrozila bezprostřední újma, která by v případě zastavení vyplácení podpory
na výrobu energie spočívala v nevratném ohrožení její samotné existence, neboť stěžovatelka
nemá jiné finanční příjmy. Nelze vyloučit, že újma by mohla být umocněna tím,
že by stěžovatelce byla uložena pokuta za přestupek za podnikání bez licence. Současně by mohla
vzniknout škoda na samotné FVE v důsledku nedostatku finančních prostředků na její údržbu.
Možná újma stěžovatelky je tedy nepoměrně větší než újma, která by hrozila státu.
[8] NSS dále zkoumal, zda existuje důležitý veřejný zájem, s nímž by bylo přiznání
odkladného účinku v rozporu. Dospěl k závěru, že jeho existence v této fázi řízení o kasační
stížnosti prokázána nebyla. Přitom přihlédl ke skutečnosti, že žalobce ani žalovaný k návrhu
na přiznání odkladného účinku neučinili vyjádření, v němž by na takový veřejný zájem poukázali;
pouhá okolnost, že žalobce podal žalobu z důvodu závažného veřejného zájmu, sama o sobě
nemůže vést k nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[9] NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím však nijak nepředjímá
své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu