ECLI:CZ:NSS:2019:10.AS.3.2019:40
sp. zn. 10 As 3/2019 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: B. P., zast. Mgr. Pavlem
Černým, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, za účasti osoby zúčastněné na
řízení: Povodí Odry, státní podnik, se sídlem Varenská 3101/49, Ostrava, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 23. 5. 2017, č. MSK 40828/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce,
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2018, čj. 22 A 123/2017-63, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l ád á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Magistrát města Opavy vyhověl územním rozhodnutím ze dne 16. 2. 2017 žádosti
společnosti JC Market, s. r. o. (dále jen „žadatelka“), o umístění stavby „MVE – zdroj elektrické
energie pro areál Panský mlýn“. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, žalovaný však jeho
odvolání zamítl a územní rozhodnutí potvrdil rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Následně
se žalobce domáhal zrušení obou těchto rozhodnutí u Krajského soudu v Ostravě a také navrhl
přiznání odkladného účinku žaloby. Krajský soud ale odkladný účinek žalobě nepřiznal a žalobu
zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
a také požádal, aby byl této kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Stěžovatel namítá,
že jelikož mu bylo odepřeno právo pořídit si kopie části projektové dokumentace,
nemohl se řádně a kvalifikovaně bránit proti umístění stavby. Záměr stavby přitom zasahuje
do Jaschkova jezu, jehož je stěžovatel spoluvlastníkem. Jelikož žadatelka již požádala o změnu
povolení k nakládání s povrchovými vodami a o stavební povolení, hrozí, že stavba bude zřízena
a stěžovatel se svých procesních práv již nedomůže. Potenciální úspěch v tomto soudním sporu
by neměl smysl, pokud by byla stavba v mezidobí zahájena nebo i dokončena. Výrok Nejvyššího
správního soudu, byť znějící ve prospěch stěžovatele, by byl v takovém případě výrokem toliko
akademickým.
[3] Podle stěžovatele spočívá nepoměrně větší újma v případě vydání stavebního povolení
a zahájení stavby v tom, že daná lokalita může být negativně zasažena. Zásah do bezprostředního
okolí záměru stavby považuje stěžovatel za nevratný. Naproti tomu žadatelce hrozí pouze určitý
odklad uskutečnění záměru stavby. To stěžovatel nepovažuje za nijak velkou újmu vzhledem
k tomu, že je tato výstavba plánována již zhruba od roku 2012 a s určitou časovou náročností
a podnikatelským rizikem je nutné počítat.
[4] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku
nevyjádřili.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.). Prvním předpokladem je hrozba nepoměrně větší
újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy,
v porovnání s újmou způsobenou jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly.
Druhým předpokladem je chybějící rozpor s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek
přiznán, pozastavují se účinky napadeného správního rozhodnutí.
[6] V posuzovaném případě není důvod se domnívat, že by přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti poškodilo důležitý veřejný zájem. NSS tedy především poměřoval možnosti
vzniku nepoměrně větší újmy dle §73 odst. 2 s. ř. s. Proti stěžovatelem tvrzené újmě,
která mu kvůli možnému povolení stavby hrozí, stojí zájem žadatelky na brzkém uskutečnění
stavebního záměru.
[7] NSS si je vědom toho, že krajský soud nevyhověl návrhu stěžovatele na přiznání
odkladného účinku žaloby (usnesení ze dne 16. 8. 2017, čj. 22 A 123/2017-30). Okolnosti se však
od okamžiku rozhodování krajského soudu o odkladném účinku změnily (žadatelka již požádala
o stavební povolení, takže jeho vydání je mnohem pravděpodobnější a jeho hrozba
je bezprostřednější) a stěžovatel také předložil NSS konkrétní důvody, kvůli kterým považuje
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za splněné.
[8] Podle §94 odst. 5 stavebního zákona platí, že pokud bude zrušeno územní rozhodnutí
po rozhodnutí o povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává. Úspěch stěžovatele v soudním řízení
by mohl po vydání stavebního povolení být bezcenný; žalovaný by s ohledem na změnu
skutkových okolností pouze zastavil územní řízení. NSS proto konstatuje, že mají-li soudy naplnit
smysl institutu odkladného účinku, nezbývá než zvažovat i u žalob proti územnímu rozhodnutí
rizika plynoucí z provedení stavby (k tomu srov. např. usnesení NSS ze dne 17. 2. 2016,
čj. 2 As 21/2016-68; ze dne 7. 5. 2014, čj. 1 As 50/2014-69; či ze dne 31. 8. 2017,
čj. 5 As 182/2017-55). To však neznamená, že je třeba přiznávat odkladný účinek všem žalobám
proti územním rozhodnutím (respektive navazujícím kasačním stížnostem). I zde je třeba
zvažovat individuální okolnosti každé konkrétní věci.
[9] Pokud by v tomto případě nebyl přiznán kasační stížnosti odkladný účinek a bylo-li by
vydáno stavební povolení ke zřízení vodního díla, stěžovatel by již nemohl nijak zabránit zásahu
do svých práv. A to ani tehdy, kdyby v kasačním řízení vyšlo najevo, že byl zkrácen na svých
procesních právech, a proto se nemohl v územním řízení účinně bránit proti zásahu do svého
vlastnického práva k ideálnímu podílu na Jaschkově jezu. Újma hrozící žadatelce, spočívající
v neprovádění stavby, je naproti tomu ze své podstaty toliko dočasného charakteru.
Proto nemůže převážit nad hrozbou nezvratné újmy způsobené stěžovateli.
[10] Nelze připustit, aby se soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů o umístění stavby
stal (vzhledem k §94 odst. 5 stavebního zákona) akademickým a bezpředmětným. Podstatné je,
aby námitky, které svou povahou patří do řízení o územním rozhodnutí, mohly být v tomto řízení
posouzeny a aby správní soudy měly možnost rozhodnutí o těchto námitkách přezkoumat.
[11] Po zhodnocení tvrzených důvodů tedy dospěl NSS k závěru, že jsou naplněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s.
Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovateli hrozila
bezprostřední a nezvratná újma na jeho procesních právech, která měl stěžovatel k dispozici
k ochraně svého vlastnického práva v rámci územního řízení. Soudní přezkum namítaného
zásahu do těchto stěžovatelových práv by byl totiž po vydání stavebního povolení zcela
bezpředmětný, jelikož by jej v rámci územního řízení již nebylo možné zhojit.
[12] NSS posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících podmínek
stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s žádným důležitým
veřejným zájmem. Tvrzení rozporu s veřejným zájmem je ostatně na žalovaném,
který se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak nevyjádřil.
[13] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti v této věci se až do skončení řízení před
NSS pozastavují účinky shora označeného rozhodnutí žalovaného. Soud však připomíná,
že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením zrušit,
ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto
důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[14] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
[15] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek
splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem
právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam;
srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval
stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně
převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka
Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách
www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 7. března 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: