ECLI:CZ:NSS:2019:10.AS.302.2018:13
sp. zn. 10 As 302/2018 - 13
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská
služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, ve věci ochrany proti nečinnosti
žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne
29. 11. 2018, čj. 30 A 273/2018-15,
takto:
I. Žalobci se ne ust a no v uj e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamí t á .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou Krajskému soudu v Plzni domáhal toho, aby krajský soud
přikázal Vězeňské službě České republiky, Věznici Horní Slavkov, vyřídit jeho žádost
o informace a uložil jí povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Společně s podáním žaloby
žalobce navrhl, aby mu soud ustanovil k ochraně jeho práv advokáta.
[2] Krajský soud shora uvedeným usnesením zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Dospěl k závěru, že žalobce sice splňuje předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků (uvedeným usnesením jej od soudních poplatků osvobodil), ale ustanovení
zástupce nepovažoval za nezbytné k ochraně jeho zájmů. Žaloba obsahovala veškeré povinné
náležitosti, byly v ní řádně popsány skutkové okolnosti případu a bylo zřejmé, čeho se žalobce
domáhá. Krajský soud vzal v potaz také to, že žalobce má právnické vzdělání (býval advokátem).
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost. Má za to,
že mu zástupce měl být ustanoven, a to zejména s ohledem na to, „že ve výkonu trestu nemá na rozdíl
od žalované k dispozici tým právníků, aktuální judikáty i potřebnou odbornou literaturu, což jej staví
do nevýhodné pozice“. Dále navrhuje, aby mu byl v řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce
z řad advokátů a aby byl osvobozen od soudního poplatku za podání kasační stížnosti.
[4] Soud se nejdříve zabýval návrhem na osvobození od poplatků a na ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud poukazuje na usnesení rozšířeného senátu
ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS, ve kterém dospěl k následujícímu
závěru: „Stěžovatel má povinnost zaplatit poplatek za řízení o kasační stížnosti jen tehdy, pokud kasační
stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé (o žalobě) či o jiném návrhu,
jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností.“ Tak tomu v dané věci není, neboť napadeným
usnesením nebylo rozhodováno ve věci samé. Závěry rozšířeného senátu učiněné ve vztahu
k soudnímu poplatku dále promítl rozšířený senát i do úvah o povinném zastoupení stěžovatele:
„Je-li podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neosvobození od soudních poplatků,
o neustanovení zástupce či proti jinému procesnímu usnesení učiněnému v řízení o žalobě, je rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde ustanovení §105 odst. 1 a 2
s. ř. s. neuplatní.“
[5] Nejvyšší správní soud proto po stěžovateli nevyžadoval splnění poplatkové povinnosti
ani povinné zastoupení; nadto stěžovatel má sám vysokoškolské právnické vzdělání,
které požaduje §105 odst. 2 s. ř. s. Přesto NSS posoudil, zda není ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti nezbytné k ochraně stěžovatelových práv. NSS shledal, že z kasační stížnosti
je zcela zřejmé, čeho a z jakých důvodů se stěžovatel domáhá, a proto není ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti zapotřebí.
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] NSS předesílá, že v řízení o žalobě není zastoupení advokátem povinné. Soudní řád
správní však umožňuje, aby byl účastníku řízení zástupce ustanoven, a to za současného splnění
čtyř předpokladů (§35 odst. 9 s. ř. s. ve spojení s §36 odst. 3 téhož zákona): 1) je podán návrh
na ustanovení zástupce, 2) podaný návrh (na zahájení řízení) není zjevně neúspěšný, 3) žadatel
doložil nedostatek prostředků pro vedení řízení a 4) ustanovení zástupce je nezbytně
třeba k ochraně navrhovatelových práv (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 9. 2015,
čj. 1 As 197/2015-19).
[8] Krajský soud se v právě projednávané věci dostatečně zabýval uvedenými kritérii,
na jejichž základě posoudil, zda bylo ustanovení zástupce pro řízení o žalobě nezbytně třeba
k ochraně stěžovatelových práv. Z napadeného usnesení vyplývá, že zvážil zejména formální
i obsahovou úroveň žaloby a osobnostní poměry stěžovatele. Dospěl přitom
k závěru, že se stěžovatel v posuzované problematice i v soudním řízení orientuje a je schopen
vystupovat v řízení samostatně. V dostatečné schopnosti formulovat žalobní body a hájit svá
práva mu nebrání ani zdravotní komplikace, které stěžovatel popsal ve svém podání,
ani skutečnost, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Jak již krajský soud poznamenal,
o této stěžovatelově schopnosti svědčí také množství podání, které stěžovatel adresoval nejen
Krajskému soudu v Plzni. NSS se s těmito závěry krajského soudu plně ztotožňuje.
[9] Krajský soud tedy nepochybil, zamítl-li napadeným usnesením návrh stěžovatele
na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě.
[10] Protože kasační stížnost není důvodná, NSS ji zamítl podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl podle §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.
[11] NSS závěrem upozorňuje na to, že se v řadě obdobných sporů téhož stěžovatele zabýval
místní příslušností krajského soudu a zejména otázkou, kdo je za tvrzenou nečinnost odpovědný
(u NSS vedeno pod sp. zn. 4 As 269/2018, sp. zn. 9 As 400/2018 či sp. zn. 10 As 274/2018 atd.).
Je na krajském soudu, aby při dalším postupu ve věci zvážil i tuto otázku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2019
Zdeněk Kühn
předseda senátu