ECLI:CZ:NSS:2019:10.AS.70.2019:33
sp. zn. 10 As 70/2019 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2019, čj. MPSV-2019/1703-331/1, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2019, čj. 22 A
9/2019-16,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2019, čj. 22 A 9/2019-16, se ruší a věc
se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala dne 4. 2. 2019 žalobu proti rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl
odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne
6. 12. 2018. Tímto rozhodnutím byla částečně odmítnuta žádost žalobkyně o informace podle
zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalobkyně spojila s žalobou také
žádost o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud však žádost o osvobození od soudních
poplatků zamítl.
[2] Zamítavé usnesení odůvodnil tím, že žalobkyně dostatečně nedoložila své majetkové
poměry. Soudu vyvstaly pochybnosti ohledně výše dluhů žalobkyně; z vyplněného prohlášení mu
také vyplynulo, že žalobkyni zbývá pro ni a jejího nezletilého syna na živobytí pouhých 2 154 Kč
měsíčně. Soud proto označil tvrzení žalobkyně týkající se jejích majetkových poměrů za neúplné
a nevěrohodné.
[3] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost. V ní namítá, že soudci krajského soudu vůči ní nepostupovali nestranně a předvídatelně.
Dříve jí tito soudci totiž přiznávali osvobození od soudních poplatků, a to na základě obdobných
listin, jaké předložila v této věci. Stěžovatelka přičítá odklon soudců od jejich dosavadní
rozhodovací praxe tomu, že vůči nim vznesla námitku podjatosti.
[4] Dále namítá, že řádně vyplnila formulář o svých osobních, majetkových a výdělkových
poměrech a soud ji nijak nevyzval k odstranění jakýchkoliv neurčitostí či nesrozumitelností.
Stěžovatelka tedy nevěděla, že její tvrzení nejsou dostatečná. Je proto přesvědčena, že ji měl soud
o případných nedostatcích jejích tvrzení poučit a vyzvat ji k nápravě.
[5] Stěžovatelka namítá a dokládá také to, že soud ve věci jiného žalobce zjišťoval z veřejně
dostupných zdrojů informace o jeho majetkových poměrech. Poté, co zjistil, že je žalobce
v insolvenci, osvobodil žalobce od soudních poplatků. Totéž měl podle stěžovatelky soud učinit
i v její situaci, jelikož je na její majetek nařízena exekuce. Ve formuláři, který vyplnila, totiž není
žádná kolonka, do níž by tuto informaci mohla uvést.
[6] Podle stěžovatelky nerozhodují soudci daného senátu krajského soudu ve věcech
týkajících se jí a jejího syna nestranně. Stěžovatelka nepovažuje za správné, že důvodem vyloučení
soudců nemůže být jejich postup v řízení, protože právě svým odlišným přístupem
ke stěžovatelce oproti jiným účastníkům projevují soudci svou podjatost. Stěžovatelka proto
navrhuje předložit Ústavnímu soudu návrh na zrušení části §8 odst. 1 souvětí třetího s. ř. s.
[7] Součástí kasační stížnosti byla žádost o „odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného
usnesení“, což si Nejvyšší správní soud vyložil jako návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. O přiznání odkladného účinku však nerozhodoval, protože ve lhůtě pro rozhodnutí
o tomto návrhu rozhodl o samotné kasační stížnosti.
[8] V řízení o kasační stížnosti, v němž se přezkoumává rozhodnutí o nepřiznání osvobození
od soudních poplatků, není stěžovatel povinen hradit soudní poplatek a rovněž nemusí být
zastoupen advokátem, ač sám nemá právnické vzdělání (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS
ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19). Kasační stížnost stěžovatelky považuje soud za zcela
srozumitelnou a způsobilou hájit stěžovatelčina práva. Neshledal tedy (navzdory stěžovatelčině
zmínce o potřebě opatrovníka) důvod, pro který by stěžovatelka nemohla v tomto řízení
vystupovat samostatně.
[9] Kasační stížnost je důvodná.
[10] NSS se zabýval tím, zda krajský soud mohl na základě neúplných informací
o majetkových poměrech, které stěžovatelka uvedla ve formuláři, bez dalšího zamítnout její
žádost o osvobození od soudních poplatků.
[11] Z §36 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody,
a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný,
takovou žádost zamítne.
[12] NSS souhlasí s Krajským soudem v Ostravě v tom, že je povinností každého účastníka
soudního řízení, který chce být osvobozen od soudních poplatků, aby doložil, že nemá
dostatečné prostředky. Také je pravda, že soud není povinen zjišťovat z úřední povinnosti
účastníkovy majetkové a výdělkové poměry (rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2005,
čj. 7 Azs 343/2004-50, č. 537/2005 Sb. NSS). Rozšířený senát NSS však ve svém usnesení ze dne
24. 8. 2010, čj. 1 As 23/2009-95, č. 2163/2011 Sb. NSS, upozornil na to, že tam, kde jsou
informace o majetkových poměrech zjevně neúplné, a není jasné, z čeho účastník řízení hradí své
životní potřeby, je na soudu, aby účastníka vyzval k doplnění potřebných údajů.
[13] Krajský soud v Ostravě ve stěžovatelčině případě nevzal v potaz to, že se stěžovatelka
snažila své majetkové poměry doložit. To vyplývá z vyplněného formuláře, který krajskému
soudu zaslala dne 14. 2. 2019, aby učinila výzvě soudu zadost. Stěžovatelka také ve zprávě,
kterou Krajskému soudu v Ostravě zaslala společně s vyplněným formulářem, uvedla,
že je ochotna doložit další listiny, pokud by soud potřeboval k doložení stěžovatelčiných
majetkových poměrů další informace. Tím se její situace podstatně liší od situací v rozsudcích,
na něž odkazoval Krajský soud v Ostravě ve svém odůvodnění. Ve věci 7 Azs 343/2004
žalobkyně vůbec nereagovala na výzvu krajského soudu, aby doložila své majetkové poměry.
Krajský soud tak neměl k dispozici žádná tvrzení, z nichž by mohl při posuzování žádosti
žalobkyně vycházet.
[14] Z rozsudku NSS ze dne 21. 12. 2018, čj. 4 As 307/2018-19, v němž soud podrobně
posuzoval majetkovou situaci téže stěžovatelky (resp. jejího nezletilého syna) jako v této věci,
Krajský soud v Ostravě nepochybně mohl vycházet i v této věci. Ve věci 4 As 307/2018 však
městský soud neosvobodil žalobce od soudních poplatků nejen proto, že shledal v informacích
ve formuláři o majetkových poměrech nesrovnalosti. Žalobce především nerozptýlil pochybnosti
městského soudu ani v reakci na následnou výzvu k odstranění těchto nesrovnalostí a k objasnění
příjmů a výdajů rodinného rozpočtu. Městský soud tedy umožnil žalobci projevit mnohem větší
procesní aktivitu, aby mohl svou žádost doložit potřebnými údaji, než jakou poskytl krajský soud
stěžovatelce v nyní řešené věci.
[15] Krajskému soudu v Ostravě nelze vyčítat, že při posuzování stěžovatelčiných
majetkových poměrů vychází ze zjištění, jež vyšla najevo v jiných soudních řízeních. Musí však
zvážit také možnost, že se majetkové poměry jakéhokoliv účastníka mohou v čase měnit.
Stejně tak je třeba vzít v potaz, že se může měnit schopnost účastníka svá tvrzení doložit.
Proto není možné, aby se skutečnost, že stěžovatelka (nebo její syn) neunesla břemeno tvrzení
v jednom soudním řízení, bez dalšího promítla do výsledku odlišného soudního řízení vedeného
v její věci. K tomu se uchýlil Krajský soud v Ostravě v této věci, neboť z řízení ve věci
4 As 307/2018 nepřevzal žádná konkrétní zjištění. Při svém rozhodování vyšel pouze
z pochybností soudu v tehdy řešené věci, které přetrvaly poté, co žalobce neunesl své břemeno
tvrzení a břemeno důkazní. Do svých úvah však nepromítl to, že městský soud tehdy poskytl
žalobci dostatečný prostor k tomu, aby svá práva mohl účinně hájit, a až poté rozhodl
o neosvobození od soudních poplatků.
[16] V nyní řešené věci se Krajský soud v Ostravě omezil na posouzení informací,
které stěžovatelka tvrdila ve formuláři, a přestože je nepovažoval za dostatečné, nevyzval ji
k odstranění nejasností. Tím ji zkrátil na jejích procesních právech, protože stěžovatelka neměla
možnost vysvětlit nesrovnalosti ve výši svých příjmů a výdajů. Až ve chvíli, kdy by stěžovatelka
na výzvu soudu tyto nesrovnalosti dostatečně nevysvětlila, byl by Krajský soud v Ostravě
oprávněn stěžovatelčinu žádost o osvobození od soudních poplatků zamítnout. Kvůli tomuto
vadnému postupu v řízení nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než napadené usnesení
Krajského soudu v Ostravě zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
[17] NSS konečně podotýká, že pokud soud v minulosti rozhodoval o stejných věcech
stejného účastníka určitým způsobem, neznamená to nutně, že jeho rozhodování
se ani do budoucna nikdy nezmění. Soud naopak může přehodnotit svůj právní názor,
zejména v důsledku změny skutkových okolností. V takovémto případě však musí soud své nové
rozhodnutí obzvláště pečlivě zdůvodnit a přesvědčivě vysvětlit, proč nyní hodnotí věc odlišně
(srov. rozsudek NSS ze dne 26. 8. 2009, čj. 1 As 39/2009-88, č. 1962/2010 Sb. NSS). To platí tím
spíše v situaci, kdy soud v minulosti opakovaně přiznával stěžovatelce osvobození od soudních
poplatků v plném rozsahu, aniž jakkoli zkoumal výši jejích běžných životních výdajů a aniž její
výdaje porovnával s příjmy (alespoň z usnesení, která stěžovatelka předložila v kasačním řízení,
není takové zkoumání patrné).
[18] Námitku, podle níž soudci Krajského soudu v Ostravě nerozhodují ve stěžovatelčiných
věcech nestranně, NSS nepovažuje za důvodnou. Kasační stížnost neslouží jako prostředek
ochrany proti podjatosti soudce, což ostatně stěžovatelka ani nenamítá. Ve skutečnosti brojila
proti tomu, že byla zkrácena na svých procesních právech, v čemž jí dal NSS za pravdu.
NSS proto nevidí důvod předkládat Ústavnímu soudu návrh na zrušení části §8 odst. 1 souvětí
třetího s. ř. s.
[19] NSS zrušil napadený rozsudek a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení
podle §110 odst. 1 věty první s. ř. s. V něm bude krajský soud vázán vysloveným právním
názorem NSS (§110 odst. 4 s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne
krajský soud v novém rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. března 2019
Zdeněk Kühn
předseda senátu