ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.374.2019:23
sp. zn. 10 Azs 374/2019 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: L. V., zast.
Mgr. Josefem Brožem, advokátem se sídlem Pod Všemi svatými 288/18, Plzeň, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2019, čj. MV-37242-4/SO-2019, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 10. 2019,
čj. 57 A 76/2019-42,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se u k l ád á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 18. 12. 2018,
čj. OAM-17443-67/ZM-2015, podle §44a odst. 10, §46e odst. 1 ve spojení s §37 odst. 2 písm.
b) a v návaznosti na §56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky, zamítl žádost žalobkyně o prodloužení zaměstnanecké karty na území ČR,
neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně
odvolání, které žalovaná rozhodnutím ze dne 27. 3. 2019 zamítla a rozhodnutí správního orgánu
I. stupně potvrdila. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu ke krajskému soudu,
který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu uvádí, že v Bělorusku,
odkud pochází, jsou porušována lidská práva a při návratu by byla ohrožena na svém životě.
Rovněž jí v Bělorusku hrozí pronásledování z důvodu jejího politického přesvědčení
a skutečnosti, že pracovala na území EU. K tomu odkázala na internetové zdroje vztahující se
k situaci v Bělorusku. Stěžovatelka si rovněž po dobu pobytu na území ČR rozvinula mnoho
přátelských vztahů, narodily se jí zde děti, pro které je návrat do Běloruska velice riskantní.
Stěžovatelka mluví plynně česky, řádně pracuje a platí daně a jiné povinné platby, řádně dodržuje
předpisy ČR. Dle stěžovatelky je nezbytné, aby po dobu řízení o kasační stížnosti setrvala
na území ČR, aby se mohla starat o své nezletilé děti a mohla se aktivně podílet na řízení
o kasační stížnosti a komunikovat se svým zástupcem. V nuceném vycestování do Běloruska
stěžovatelka spatřuje nenahraditelnou újmu, kterou by nezhojil ani její případný úspěch ve sporu.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů
(§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky
napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám,
pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního
rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[4] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom zejména k hledisku soukromého
a rodinného života stěžovatelky. V ČR má stěžovatelka dvě nezletilé děti, o které se musí starat,
a má zde vytvořeno společenské zázemí. Přesun rodiny nebo případné odloučení stěžovatelky
od rodiny do místa, kde nemá společenské a rodinné zázemí, považuje NSS za závažnou újmu,
která by stěžovatelce mohla vzniknout. V této souvislosti NSS přihlédl především k tomu,
že krajský soud usnesením ze dne 3. 6. 2019 přiznal odkladný účinek žalobě, v němž přihlédl
k osobním a rodinným poměrům stěžovatelky a zejména k ústavnímu právu na spravedlivý
proces s odkazem na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100. Stěžovatelce
tak vzniklo určité očekávání, že před NSS budou na její návrh na přiznání odkladného účinku
kladeny srovnatelné nároky, jaké na její návrh kladl krajský soud. Nebylo by tedy spravedlivé,
pokud by NSS nepřiznal odkladný účinek také stěžovatelčině kasační stížnosti, ačkoli tvrzení
stěžovatelky v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v určitých ohledech (stejně
jako v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě) nejsou dostatečně konkrétní a bylo by
vhodné, aby je stěžovatelka více rozvedla. NSS zdůrazňuje, že judikatura v cizineckých věcech
se již nějakou dobu vyvíjí k přísnějšímu pojetí a zdůrazňuje mimořádnost okolností na straně
cizince, jež mohou odůvodnit přiznání odkladného účinku jeho žalobě či kasační stížnosti
(viz rozsudky NSS ze dne 6. 1. 2016, čj. 2 Azs 271/2015-32, či ze dne 5. 10. 2017,
čj. 2 Azs 273/2017-19). Cizinec proto musí tvrdit konkrétní újmu, která mu může nepřiznáním
odkladného účinku vzniknout a tu také doložit. Nepostačí proto pouze povšechná tvrzení
o zásahu do rodinného a soukromého života, práva na spravedlivý proces atd. Cizinec by měl
přesně popsat, v čem pro jeho rodinu spočívá závažná újma, kdyby se měla přesunout do země
původu nebo žít odděleně. V případě práva na spravedlivý proces je cizinec povinen vylíčit,
proč např. v jeho konkrétním případě nestačí, aby jeho práva hájil advokát atd.
[5] NSS nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám,
a současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Z těchto důvodů NSS stěžovatelce vyhověl a její kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Současně NSS upozorňuje, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nijak
nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[7] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek
splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem
právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II. vyzval
stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. prosince 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
Ke sp. zn.: 10 Azs 374/2019
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: