Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 04.12.2019, sp. zn. 10 Azs 374/2019 - 23 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.374.2019:23

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.374.2019:23
sp. zn. 10 Azs 374/2019 - 23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: L. V., zast. Mgr. Josefem Brožem, advokátem se sídlem Pod Všemi svatými 288/18, Plzeň, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2019, čj. MV-37242-4/SO-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 10. 2019, čj. 57 A 76/2019-42, takto: I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek. II. Žalobkyni se u k l ád á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Ministerstvo vnitra (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 18. 12. 2018, čj. OAM-17443-67/ZM-2015, podle §44a odst. 10, §46e odst. 1 ve spojení s §37 odst. 2 písm. b) a v návaznosti na §56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zamítl žádost žalobkyně o prodloužení zaměstnanecké karty na území ČR, neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaná rozhodnutím ze dne 27. 3. 2019 zamítla a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu ke krajskému soudu, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. [2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu uvádí, že v Bělorusku, odkud pochází, jsou porušována lidská práva a při návratu by byla ohrožena na svém životě. Rovněž jí v Bělorusku hrozí pronásledování z důvodu jejího politického přesvědčení a skutečnosti, že pracovala na území EU. K tomu odkázala na internetové zdroje vztahující se k situaci v Bělorusku. Stěžovatelka si rovněž po dobu pobytu na území ČR rozvinula mnoho přátelských vztahů, narodily se jí zde děti, pro které je návrat do Běloruska velice riskantní. Stěžovatelka mluví plynně česky, řádně pracuje a platí daně a jiné povinné platby, řádně dodržuje předpisy ČR. Dle stěžovatelky je nezbytné, aby po dobu řízení o kasační stížnosti setrvala na území ČR, aby se mohla starat o své nezletilé děti a mohla se aktivně podílet na řízení o kasační stížnosti a komunikovat se svým zástupcem. V nuceném vycestování do Běloruska stěžovatelka spatřuje nenahraditelnou újmu, kterou by nezhojil ani její případný úspěch ve sporu. [3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze. [4] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom zejména k hledisku soukromého a rodinného života stěžovatelky. V ČR má stěžovatelka dvě nezletilé děti, o které se musí starat, a má zde vytvořeno společenské zázemí. Přesun rodiny nebo případné odloučení stěžovatelky od rodiny do místa, kde nemá společenské a rodinné zázemí, považuje NSS za závažnou újmu, která by stěžovatelce mohla vzniknout. V této souvislosti NSS přihlédl především k tomu, že krajský soud usnesením ze dne 3. 6. 2019 přiznal odkladný účinek žalobě, v němž přihlédl k osobním a rodinným poměrům stěžovatelky a zejména k ústavnímu právu na spravedlivý proces s odkazem na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100. Stěžovatelce tak vzniklo určité očekávání, že před NSS budou na její návrh na přiznání odkladného účinku kladeny srovnatelné nároky, jaké na její návrh kladl krajský soud. Nebylo by tedy spravedlivé, pokud by NSS nepřiznal odkladný účinek také stěžovatelčině kasační stížnosti, ačkoli tvrzení stěžovatelky v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v určitých ohledech (stejně jako v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě) nejsou dostatečně konkrétní a bylo by vhodné, aby je stěžovatelka více rozvedla. NSS zdůrazňuje, že judikatura v cizineckých věcech se již nějakou dobu vyvíjí k přísnějšímu pojetí a zdůrazňuje mimořádnost okolností na straně cizince, jež mohou odůvodnit přiznání odkladného účinku jeho žalobě či kasační stížnosti (viz rozsudky NSS ze dne 6. 1. 2016, čj. 2 Azs 271/2015-32, či ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017-19). Cizinec proto musí tvrdit konkrétní újmu, která mu může nepřiznáním odkladného účinku vzniknout a tu také doložit. Nepostačí proto pouze povšechná tvrzení o zásahu do rodinného a soukromého života, práva na spravedlivý proces atd. Cizinec by měl přesně popsat, v čem pro jeho rodinu spočívá závažná újma, kdyby se měla přesunout do země původu nebo žít odděleně. V případě práva na spravedlivý proces je cizinec povinen vylíčit, proč např. v jeho konkrétním případě nestačí, aby jeho práva hájil advokát atd. [5] NSS nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám, a současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [6] Z těchto důvodů NSS stěžovatelce vyhověl a její kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Současně NSS upozorňuje, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. [7] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. prosince 2019 Ondřej Mrákota předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek. Ke sp. zn.: 10 Azs 374/2019 podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:04.12.2019
Číslo jednací:10 Azs 374/2019 - 23
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.374.2019:23
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024