ECLI:CZ:NSS:2019:2.AS.268.2018:48
sp. zn. 2 As 268/2018 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, ve věci žaloby proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2018, č. j. MSK 12877/2018, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2018, č. j. 25 A 34/2018 - 34,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 7. 8. 2018 doručena kasační stížnost žalobce (dále
jen „stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2018,
č. j. 25 A 34/2018 - 34. Tato kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle
§106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“).
[2] Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 14. 9. 2018, č. j. 2 As 268/2018 – 18,
stěžovatele vyzval podle §106 odst. 3 s. ř. s., aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto
usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede, z jakých důvodů byla kasační stížnost podána,
tyto důvody skutkově a právně konkretizuje a dále uvede, čeho se kasační stížností domáhá.
[3] Uvedené usnesení bylo doručováno stěžovateli na jím požadovanou elektronickou adresu
dne 19. 9. 2018 společně s výzvou, aby doručení písemnosti potvrdil v souladu s §47 odst. 2
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“),
do tří dnů od jejího odeslání soudem, a to datovou zprávou podepsanou adresátem,
a s poučením, že pokud tak neučiní, bude s ohledem na §47 odst. 3 o. s. ř. považováno doručení
za neúčinné. Protože stěžovatel ve stanovené lhůtě doručení zprávy nepotvrdil, bylo mu usnesení
doručováno na jím uvedenou poštovní adresu, a protože nebyl na uvedené adrese zastižen, byla
mu zásilka doručena vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky
dne 1. 10. 2018. Poslední den stanovené měsíční lhůty pro doplnění kasační stížnosti připadl
na čtvrtek dne 1. 11. 2018 (§40 odst. 2 ve spojení s §120 s. ř. s). Ze spisu Nejvyššího správního
soudu, konkrétně ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou
podatelnu Nejvyššího správního soudu (č. l. 25), vyplynulo, že doplnění kasační stížnosti
stěžovatele bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím elektronické pošty dne
2. 11. 2018 v 00:01:01, zhruba minutu po skončení posledního dne lhůty, a tedy již jeden den
po uplynutí lhůty stanovené výše uvedeným usnesením.
[4] Kasační stížnost musí mimo jiné obsahovat údaj o tom, z jakých důvodů stěžovatel
rozhodnutí krajského soudu napadá (§106 odst. 1 věta první s. ř. s.) Podle odst. 3 téhož
paragrafu pak, (n)emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti
doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této
lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Obecně není řízení o kasační stížnosti vedeno koncentrační zásadou a důvody kasační
stížnosti lze po dobu řízení rozšiřovat. Výjimkou je však případ stanovení lhůty k doplnění
kasační stížnosti o chybějící náležitosti podle §106 odst. 3 s. ř. s. Tato zásadně měsíční, v krajním
případě až dvouměsíční lhůta koncentrační účinek má, a sice mj. ve vztahu k rozsahu důvodů
kasační stížnosti – jen v této lhůtě může stěžovatel tyto důvody rozšířit, pokud žádné důvody
neuvedl a byl soudem k jejich uvedení vyzván (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2007,
sp. zn. II. ÚS 136/06). Rozšířením zde je nutno rozumět i uvedení alespoň nějakého důvodu
kasační stížnosti, pokud žádný takový důvod stěžovatel původně neuvedl (tak tomu bylo i v nyní
projednávaném případě, kdy stěžovatel podal kasační stížnost blanketní, bez jakýchkoli stížných
důvodů).
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel nevyhověl výzvě k doplnění kasační
stížnosti ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 14. 9. 2018, č. j. 2 As 268/2018 – 18, jež plyne
ze zákona. Na výzvu reagoval opožděně, byť šlo o zpoždění minimální. Stěžovatel v dané lhůtě
ani nepožádal o její prodloužení případně až o celý další měsíc. Doplnění důvodů po marném
uplynutí lhůty, jakkoli jen krátce po jejím uplynutí, je tedy již neúčinné a soud k němu nemůže
přihlížet. Na kasační stížnost tak je třeba pohlížet, jako by žádné důvody neobsahovala.
Proto Nejvyšší správní soud stěžovatelovu kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu