ECLI:CZ:NSS:2019:2.AS.304.2019:16
sp. zn. 2 As 304/2019 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. S., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, ve věci žaloby proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 25. 4. 2019, č. j. OAM-128/LE-LE05-LE05-2016, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2019, č. j. 16 Az 27/2019 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byl zamítnut
jeho návrh na ustanovení zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
[3] Jedna z těchto podmínek, stanovená v §106 odst. 2 věta první s. ř. s., je, že (k)asační
stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta
znovu od doručení tohoto usnesení.
[4] Ze spisu městského soudu vyplynulo, že kasační stížností napadené usnesení
bylo stěžovateli doručeno vložením do domovní nebo jiné jím užívané schránky ve čtvrtek
dne 3. 10. 2019. Tento den určuje počátek lhůty k podání kasační stížnosti. Poslední den
dvoutýdenní lhůty tak připadl na čtvrtek dne 17. 10. 2019 (§40 odst. 2 věty první s. ř. s.), kdy také
uvedená lhůta marně uplynula. Kasační stížnost dle obálky založené ve spisu Nejvyššího
správního soudu sp. zn. 2 As 304/2019 na č. l. 4, stěžovatel odeslal až dne 19. 10. 2019,
tedy 2 dny po uplynutí dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti.
[5] Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační
stížnost stěžovatele byla ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. podána opožděně, a proto ji odmítl
[§46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.].
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu