ECLI:CZ:NSS:2019:2.AZS.302.2019:34
sp. zn. 2 Azs 302/2019 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: T. A. T., zastoupený
JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 6, v řízení o žalobě ze dne 3. 1. 2019
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2018, č. j. OAM-969/ZA-ZA11-HA08-2018, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 9. 2019,
č. j. 60 Az 1/2019 – 47,
takto:
I. Soud v yz ýv á žalobce, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek Krajského soudu
v Plzni ze dne 27. 9. 2019, č. j. 60 Az 1/2019 – 47.
II. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného bylo rozhodnuto o nepřípustnosti žádosti
žalobce o udělení mezinárodní ochrany §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle §25 písm. i) téhož zákona zastaveno.
[2] Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Plzni
(dále jen „krajský soud“) zamítl v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“).
[3] Dne 18. 10. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud blanketní kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“), kterou brojí proti napadenému rozsudku, aniž by uvedl konkrétní důvody
svého podání.
[4] Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem
perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu
rozhodnutí krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody
vázán [§109 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“)]. Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze projednat.
[5] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58 (publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS),
v němž mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů,
úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí
či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat
o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační
stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou
řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[6] Nesplňuje-li kasační stížnost všechny náležitosti podle §106 odst. 1 s. ř. s., je v takových
případech povinností soudu vyzvat stěžovatele k odstranění nedostatků kasační stížnosti,
spočívajících v absenci důvodů stížnosti s tím, že musí být doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení s výzvou (§106 odst. 3 s. ř. s.).
[7] Stěžovatel v kasační stížnosti navrhuje, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný
účinek. Návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje obšírným odkazem na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 Azs 131/2016 - 24, od něhož nevidí důvodu
se odchylovat. Dále stěžovatel uvádí, že mu hrozí vážná újma spočívající v reálném nebezpečí
nutnosti návratu do stěžovatelovy země původu, v níž se obává nebezpečí vážné újmy. Nutnost
vycestování by pro něj byla o to citelnější, že v České republice žije jeho manželka a syn, který
je ve značné míře odkázán na jeho péči. Nucené vycestování stěžovatele by tedy bylo zásadním
zásahem do soukromého a rodinného života nejen žalobce, nýbrž i j eho rodiny, který
by již prakticky nebylo možné zhojit.
[8] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, neboť návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepovažuje za důvodný. Stěžovatelem uvedené
skutečnosti nenasvědčují tomu, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
pro něj znamenaly újmu, a že by v jeho konkrétním případě svědčily pro přiznání odkladného
účinku. Respektování pravomocných rozhodnutí správního orgánu představuje důležitý veřejný
zájem. Žalovaný proto navrhuje, aby odkladný účinek kasační stížnosti přiznán nebyl.
[9] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou zásadně individuální, závislé na osobě a konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti
případu. Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu,
případně z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti.
[11] Nejvyšší správní soud nicméně konstantně judikuje, že je-li přezkoumáváno rozhodnutí
příslušných správních orgánů, které mají přímý následek v podobě správního vyhoštění, je újma
hrozící stěžovateli z jeho výkonu zřejmá již ze samotné povahy tohoto rozhodnutí. To platí
přinejmenším, pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces a práva na respektování
soukromého a rodinného života. K tomu musí soud přihlédnout i tehdy, jestliže stěžovatel
v žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti netvrdí konkrétní skutkové okolnosti
svého případu ani nenavrhuje důkazy k jejich prokázání (srov. zejména usnesení ze dne
19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 – 25, publ. pod č. 3169/2015 Sb. NSS, dostupné
z www.nssoud.cz).
[12] Ve stěžovatelem odkazovaném usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016,
č. j. 2 Azs 131/2016 - 24, se sice nejednalo o případ správního vyhoštění, ale o případ řízení
o kasační stížnosti proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, s tím, že mu v důsledku
nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti reálně hrozil výkon správního vyhoštění, které
mu bylo mezitím uloženo. Nejvyšší správní soud v takovém případě dospěl k závěru,
že „[S]těžovatel se tak skutečně nachází v obdobném postavení jako stěžovatel, jenž brojí proti rozhodnutí
o správním vyhoštění. Je na něj proto třeba vztáhnout závěry, které Nejvyšší správní soud učinil, pokud jde
o odkladný účinek kasační stížnosti ve věcech správního vyhoštění.“
[13] Ačkoli se ani nyní v případě stěžovatele nejedná o případ správního vyhoštění, nýbrž
o případ kasační stížnosti proti rozsudku ve věci neudělení mezinárodní ochrany podle zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, stejně jako v případě usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
8. 6. 2016, č. j. 2 Azs 131/2016 - 24, na který stěžovatel odkazuje, hrozí mu výkon rozhodnutí
o jeho správním vyhoštění ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti. To je zřejmé ze spisu
krajského soudu vedeného ve věci napadeného rozsudku. Dle sdělení Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 9. 5. 2019, č. l. 40 spisu krajského soudu, stěžovateli
„bylo uloženo správní vyhoštění s platností od 12. 12. 2017 do 08. 03. 2022, vyhoštěn nebyl“.
[14] Pro případ, že stěžovatel by byl se svou kasační stížností proti napadenému rozsudku
úspěšný, nelze vyloučit příčinnou souvislost mezi důsledky realizace rozhodnutí o správním
vyhoštění a možným vznikem jeho bezprávné újmy zejména ohledně práva na spravedlivý proces
při projednávání jeho kasační stížnosti. Takovou újmu lze zásadně považovat za velmi výrazně
zasahující právní sféru cizince (tu stěžovatele), často i s nevratnými důsledky v oblasti jeho
soukromého a rodinného života.
[15] S ohledem na shora uvedené má Nejvyšší správní soud za to, že ve vztahu ke kasační
stížnosti stěžovatele je namístě odkladný účinek přiznat, neboť jinak by mohl utrpět újmu nikoliv
zanedbatelnou. Současně pokládá za nepravděpodobné, že by v případě přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti hrozila újma třetím osobám, jelikož tomu žádné indicie nenasvědčují.
Nejvyšší správní soud rovněž neshledal existenci skutečností, pro které by přiznání odkladného
účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný namítal rozpor přiznání
odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem v podobě respektování pravomocných
rozhodnutí správního orgánu. Nejvyšší správní soud v rámci posuzování dotčení tohoto
veřejného zájmu považuje v tomto případě jeho dočasné omezení z důvodu zajištění práva
stěžovatele na spravedlivý proces za přiměřené a vzhledem ke konkrétnímu faktickému
a právnímu postavení stěžovatele za nezbytné.
[16] Bez významu přitom není ani to, že souzená věc musí být soudy řešena přednostně
(§56 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.), a doba, po kterou budou sistovány účinky
napadeného rozsudku (potažmo napadeného rozhodnutí žalovaného), tak bude jen krátká.
[17] Ze shora uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
stěžovatele odkladný účinek. Tímto rozhodnutím nicméně Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[18] Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu
zrušit (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[19] Veškeré písemnosti je třeba zaslat ke sp. zn. 2 Azs 302/2019 na adresu Nejvyšší správní
soud, Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu
(podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
Nebude-li ve stanovené lhůtě vyhověno výzvě k odstranění vad kasační stížnosti
a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost podle
§37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. od m ít n e.
V Brně dne 12. listopadu 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu