ECLI:CZ:NSS:2019:3.ADS.272.2019:65
sp. zn. 3 Ads 272/2019 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu
1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze
dne 23. 7. 2019, č. j. 55 Ad 12/2018 – 92,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 23. 7. 2019, č. j. 55 Ad 12/2018 – 92, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2018, č. j. MPSV-2018/117844-913.
Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce
ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2018, č. j. 38416/2018/CBU,
kterým byla stěžovateli odejmuta dávka doplatek na bydlení postupem podle
§61, §67 a §44 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
předpisů.
[2] Usnesením ze dne 5. 8. 2019, č. j. 3 Ads 272/2019 – 10, Nejvyšší správní soud ustanovil
advokáta JUDr. Tomáše Truschingera zástupcem stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti,
neboť stěžovatel o ustanovení zástupce požádal a prokázal, že splnil podmínky pro osvobození
od soudních poplatků. Podáním ze dne 14. 8. 2019 se stěžovatel následně domáhal
ustanovení jiného advokáta. Nejvyšší správní soud mu přípisem ze dne 15. 8. 2019,
č. j. 3 Ads 272/2019 – 27, sdělil, že s ohledem na skutečnost, že ve svém podání neuvedl žádné
okolnosti, které by dokládaly důvodnost jeho žádosti, se této žádosti nevyhovuje. Dne 22. 8. 2019
poté požádal Nejvyšší správní soud o zproštění povinnosti zastupovat stěžovatele v řízení
o kasační stížnosti ustanovený zástupce.
[3] Na podkladě podání stěžovatele ze dne 14. 8. 2019 a odůvodnění žádosti ustanoveného
zástupce ze dne 22. 8. 2019 dospěl zdejší soud k závěru, že mezi stěžovatelem a jeho právním
zástupcem byla narušena nezbytná důvěra, a výrokem I. usnesení ze dne 27. 8. 2019,
č. j. 3 Ads 272/2019 – 35, advokáta JUDr. Tomáše Truschingera zprostil povinnosti zastupovat
stěžovatele v řízení o kasační stížnosti. Jelikož stěžovatel po zproštění jmenovaného advokáta
povinnosti k zastupování nebyl nadále v řízení o kasační stížnosti zastoupen, vyzval jej Nejvyšší
správní soud výrokem II. téhož usnesení k prokázání splnění podmínky povinného zastoupení
stanovené v §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a to doložením plné moci udělené stěžovatelem advokátovi ve lhůtě
1 měsíce od doručení usnesení. Současně jej řádně poučil o následcích, které nastanou, pokud
dané výzvě nevyhoví. Usnesení bylo stěžovateli doručeno do datové schránky dne 5. 9. 2019.
[4] Stěžovatel následně přípisem ze dne 9. 9. 2019 opětovně požádal o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 9. 2019,
č. j. 3 Ads 272/2019 – 46, opakovanou žádost zamítl, jelikož ji shledal neopodstatněnou
(v podrobnostech zdejší soud pro stručnost odkazuje na body 2 až 4 odůvodnění uvedeného
usnesení).
[5] Ze shora provedené rekapitulace vyplývá, že lhůta stanovená stěžovateli výrokem
II. usnesení č. j. 3 Ads 272/2019 – 35, k doložení splnění podmínky řízení stanovené
v §105 odst. 2 s. ř. s., mu začala plynout dne 6. 9. 2019 a marně uplynula v pondělí dne
7. 10. 2019 (viz §40 odst. 1, 2 a 3 s. ř. s.). Stěžovatel však přes výzvu splnění podmínky řízení
podle §105 odst. 2 s. ř. s. nedoložil, tedy neodstranil předmětný nedostatek, pro který nelze
v řízení pokračovat. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost odmítnout
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[6] O nákladech řízení rozhodl zdejší soud na základě §60 odst. 3 věty první s. ř. s.,
ve spojení s §120 téhož zákona, dle které platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 17. října 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu