ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.208.2019:55
sp. zn. 3 As 208/2019 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce M. Ch., zastoupeného
Mgr. Radkem Matoulkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 147/12, proti
žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, se sídlem Hradec Králové,
Collinova 481, za účasti C.BECHSTEIN CZ s. r. o., se sídlem Hradec Králové, Bratří Štefanů
1057, zastoupené JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Hradec Králové, Orlická 163,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
24. 5. 2019, č. j. 31 A 40/2017-102,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu podanou u Krajského soudu v Hradci
Králové se žalobce domáhal v části I. petitu odstranění zápisu poznámky spornosti k pozemku
X zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, v k. ú. X, obec X; v části
II. petitu žalobce navrhoval, aby krajský soud vyslovil, že zápis uvedené poznámky spornosti byl
nezákonným zásahem do práv žalobce. Krajský soud v záhlaví označeným usnesením výrokem
I. řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu v části II. petitu zastavil a výrokem
II. žalobu v části I. petitu odmítl.
[2] Proti tomuto usnesení brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností, s níž spojil
návrh na přiznání odkladného účinku. Svůj návrh odůvodňuje tím, že zápis výše uvedené
poznámky spornosti byl proveden na popud osoby zúčastněné na řízení a její sesterské
společnosti C.BECHSTEIN EUROPE s. r. o., a to s cílem úmyslně poškodit stěžovatele.
Napadeným usnesením krajský soud nesprávně posoudil aktivní legitimaci stěžovatele,
čímž mu odňal možnost se proti tomuto jednání bránit a domáhat se náhrady škody;
toto rozhodnutí má podle stěžovatele totiž také dopad do souvisejících řízení probíhajících
před civilními soudy. Stěžovatel obsáhle cituje z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové
ze dne 29. 11. 2016, č. j. 17 C 16/2011-1425, který přiložil k návrhu. Tímto rozsudkem dokládá,
že krajský soud musel o šikanózním jednání osoby zúčastněné na řízení a její sesterské
společnosti vědět.
[3] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku
nevyjádřili.
[4] Podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost
odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se zde užije přiměřeně.
[5] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí (§73 odst. 3 s. ř. s.).
[6] Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu se podává, že možnost přiznání
odkladného účinku soudem je vázána výlučně na žaloby proti rozhodnutím správních
orgánů, tj. na žaloby, o nichž se vede řízení v režimu §65 a násl. s. ř. s. (např. usnesení
ze dne 15. 10. 2015, č. j. 3 As 192/2015-34). Naopak přiznání odkladného účinku nepřipadá
v úvahu u žalob na ochranu před nezákonným zásahem (viz např. usnesení tohoto soudu
ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37, č. 910/2006 Sb. NSS). Rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu sice v usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-182, č. 3415/2016 Sb.
NSS, připustil, že výjimečně může být přiznán odkladný účinek i kasační stížnosti proti
rozhodnutí krajského soudu ve věci ochrany před nezákonným zásahem, pokynem
nebo donucením, musí však jít o kasační stížnost podanou žalovaným správním orgánem,
neboť „[o]bsahuje-li výrok rozsudku krajského soudu příkaz nebo zákaz, nelze vyloučit, že návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti může mít reálné opodstatnění a sistace jeho účinků v konkrétním případě
může být žádoucí “ .
[7] Vzhledem k tomu, že (i) stěžovatelem v této věci je žalobce, přičemž (ii) řízení před
krajským soudem bylo ukončeno bez vydání rozhodnutí v meritu věci, je zřejmé, že v intencích
právního názoru rozšířeného senátu uvedeného v předchozím odstavci není splněna ani jedna
z (kumulativních) podmínek, za nichž by bylo možné o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti uvažovat.
[8] Z uvedeného důvodu proto zdejší soud podle §107 s. ř. s., ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s., kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu