ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.338.2019:29
sp. zn. 3 As 338/2019 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: T. S., zastoupeného
Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Praha 8, Ledčická 649/15, proti žalovanému:
Městský úřad Jeseník, se sídlem Jeseník, Masarykovo nám. 167/1, zastoupenému JUDr.
Patrikem Nešporem, advokátem se sídlem Jeseník, V Oblouku 170/1, v řízení o kasační stížnosti
žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. 8. 2019,
č. j. 65 A 32/2019 – 25, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) brojí svou kasační stížností ze dne 14. 10. 2019
proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále
jen „krajský soud“ a „napadený rozsudek“), kterým mu byla pod výrokem I. uložena povinnost
vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. MJ/23781/2018/ODSH/Sta do 30 dnů od právní
moci napadeného rozsudku, a výrokem II. stanovena povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů
řízení.
[2] Stěžovatel v rámci své kasační stížnosti požádal, aby jí zdejší soud ve smyslu
§107 odst. 1 soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přiznal
odkladný účinek. V rámci odůvodnění své žádosti odkázal stěžovatel na závěry
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyslovené v usnesení ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 – 49, které dle názoru stěžovatele mohou vést v praxi k obtížně řešitelným
problémům. Má tomu tak být proto, že respektuje-li správní orgán názor krajského soudu a vydá
nové rozhodnutí v souladu s jeho právním názorem, avšak následně dojde ke zrušení rozsudku
krajského soudu v kasačním řízení, původní krajským soudem zrušené správního rozhodnutí
„obživne“. Mohou tak vedle sebe existovat dvě správní rozhodnutí o téže věci s rozdílným
obsahem. Úprava soudního řádu správního přitom podle stěžovatele v současnosti nenabízí
řešení těchto situací, přičemž stěžovatel považuje za sporné, zda by nějaké řešení nabízet měla,
zda by tato otázka neměla být spíše řešena v procesních předpisech. Stěžovatel si je současně
vědom závěrů rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z usnesení ze dne 1. 7. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, avšak přesto si dovoluje požádat o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, a to jednak z důvodu zabránění vzniku popsané situace, když v dané věci se již jedná
o žalobu na ochranu proti nečinnosti, a dále i z důvodu přiznaných nákladů řízení před krajským
soudem.
[3] Podle §107 s. ř. s. „[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
„[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
Podle §73 odst. 3 s. ř. s. „[p]řiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí “ (důraz přidán).
[4] Ze shora citovaných ustanovení plyne, že podstata odkladného účinku, je-li přiznán,
spočívá v pozastavení účinků napadeného rozhodnutí do doby skončení soudního řízení.
V projednávané věci uložil krajský soud stěžovateli povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném
pod sp. zn. MJ/23781/2018/ODSH/Sta do 30 dnů od právní moci napadeného rozsudku.
Nejvyšší správní soud v této souvislosti z obsahu spisového materiálu, který si pro účely
rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti od stěžovatele vyžádal,
zjistil, že stěžovatel na základě výroku I. napadeného rozsudku vydal dne 29. 10. 2019 rozhodnutí
č. j. MJ/56696/2019/ODSH/Sta, které bylo téhož dne doručeno do datové schránky
zmocněnce, který žalobce v předmětném správním řízení zastupoval. Z uvedeného je zřejmé,
že vydáním daného správního rozhodnutí byla povinnost uložená stěžovateli napadeným
rozsudkem konzumována. Za uvedeného stavu tak nelze žádosti stěžovatele o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti vyhovět, neboť takový postup je pojmově možný pouze
do doby, než účinky napadeného rozhodnutí nastanou, tak jako se tomu stalo v nyní
projednávané věci. Nejvyšší správní soud se proto již nezabýval důvody, kterými stěžovatel svou
žádost podpořil, neboť tyto nemohly na uvedeném závěru nic změnit a návrh na přiznání
odkladného účinku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 13. listopadu 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu