ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.356.2017:48
sp. zn. 3 As 356/2017 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složením z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: CENTRAL
GROUP 32. investiční s.r.o., se sídlem Na strži 1702/65, Praha 4, proti odpůrci: Hlavní město
Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, zastoupený JUDr. Tomášem Sokolem,
advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. 6 A 192/2017 – 41,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zast av uje.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Navrhovatelce se v ra cí část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost
ve výši 4 000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 7. 12. 2017 kasační stížnost navrhovatelky
(dále jen „stěžovatelka“) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017,
č. j. 6 A 192/2017 - 41.
[2] Podáním ze dne 20. 6. 2019, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 26. 6. 2019
vzala stěžovatelka svou kasační stížnost zpět.
[3] Podle §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
za použití §120 téhož zákona, „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud
o něm soud nerozhodl.“ Podle §47 písm. a), části věty před středníkem s. ř. s., za použití §120 téhož
zákona, „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět“.
[4] S ohledem na zpětvzetí návrhu – kasační stížnosti Nejvyšší správní soud v souladu
s výše citovanými ustanoveními soudního řádu správního řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl zdejší soud na základě §60 odst. 3 věty
první s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona, dle něhož platí, že „[ž]ádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.“
[6] Podle §10 odst. 3, věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále
jen „zákon o soudních poplatcích“), „[s]oud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení,
který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %,
nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ Podle §10 odst. 5 zákona
o soudních poplatcích „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců
3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“
[7] Protože stěžovatelka uhradila na účet soudu dne 20. 12. 2017 soudní poplatek za kasační
stížnost ve výši 5 000 Kč, Nejvyšší správní soud rozhodl III. výrokem tohoto usnesení
o vrácení soudního poplatku sníženého o částku 1 000 Kč (20 %) stěžovatelce. Částka ve výši
4 000 Kč bude vyplacena na účet stěžovatelky ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení (§10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 27. června 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu