ECLI:CZ:NSS:2019:3.AZS.242.2019:38
sp. zn. 3 Azs 242/2019 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: I. S.,
zastoupeného JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem se sídlem Hradec Králové,
Veverkova 1343/1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2019, č. j. 30 A 100/2017 – 78,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z as t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 28. 6. 2019 kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“)
ze dne 13. 6. 2019, č. j. 30 A 100/2017 – 78. Předmětným usnesením krajský soud odmítl žalobu
stěžovatele proti rozhodnutí žalované, kterým tato zamítla jeho odvolání proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 31. 8. 2015,
č. j. OAM-74351-36/DP-2012, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o prodloužení doby
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem podnikání – účast
v právnické osobě, a současně toto rozhodnutí potvrdila.
[2] Stěžovatel současně s jeho podáním nezaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost. On ani projednávaná věc není přitom od soudních poplatků osvobozen
[srov. §11 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele,
prostřednictvím jeho právního zástupce, k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost vyzval
výrokem II. usnesení ze dne 11. 7. 2019, č. j. 3 Azs 242/2019 – 16. Toto usnesení bylo doručeno
do datové schránky zástupce stěžovatele JUDr. Pavla Pokorného dne 16. 7. 2019. Lhůta
k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak začala stěžovateli plynout dne 17. 7. 2019
a marně uplynula dne 31. 7. 2019. Stěžovatel přes uvedenou výzvu nicméně soudní poplatek
ve stanovené lhůtě nezaplatil.
[3] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon.“
[4] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.“
[5] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a byl
též poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě
a náležitému poučení však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud
proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích.
[6] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 22. srpna 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu