ECLI:CZ:NSS:2019:3.AZS.313.2019:25
sp. zn. 3 Azs 313/2019 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: O. K., zastoupen
Mgr. Kateřinou Lukáčovou, advokátkou se sídlem Reální 172/2, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2019,
č. j. 33 A 51/2019 - 20, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem specifikovaným v záhlaví Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“)
zamítl žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2019, č. j. CPR-17608-3/ČJ-2019-930310-
V238, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky,
Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Odboru cizinecké policie, Oddělení
pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 31. 3. 2019,
č. j. KRPZ-40760-23/ČJ-2019-150023-SV. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně podle
§119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) uložil žalobci správní
vyhoštění. Dobu, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států Evropské unie,
stanovil správní orgán I. stupně na 1 rok, a dobu k vycestování z území České republiky
do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou
kasační stížností a současně navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
dle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s“). Na výzvu
Nejvyššího správního soudu obsaženou v usnesení ze dne 16. 9. 2019, č. j. 3 Azs 313/2019 - 13,
stěžovatel uvedený návrh odůvodnil hrozící újmou spočívající v nedobrovolném odvedení
do armády v zemi původu. Uvedl, že v sumské oblasti Ukrajiny opakovaně narušuje vnitřní klid
ruská armáda, v důsledku čehož je toto území ohroženo „vnitřní válkou“. Ve 170 km vzdáleném
městě Charkov navíc stále probíhají velké nepokoje s cílem vyhlásit samostatnost. Stěžovatel
se proto bojí o svůj život. Na území ČR očekává lepší životní a pracovní podmínky a celkovou
seberealizaci, navázal tu také několik přátelských vztahů a plánuje si zde zařídit stálé bydlení
pro sebe a svoji rodinu. Důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti spatřuje
též ve skutečnosti, že byl napadeným rozsudkem zkrácen a dotčen na svých právech.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasila. Podle ní by bylo v rozporu
s důležitým veřejným zájmem, kterým je požadavek, aby se na území ČR zdržovali pouze cizinci,
kteří dodržují právní předpisy. Má-li být správní opatření ve formě vyhoštění účinné, musí jeho
účinky nastat co nejdříve po spáchání protiprávního jednání.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije
přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Nejvyšší správní soud opakovaně připustil, že cizincovo nucené vycestování do země
původu v průběhu řízení o kasační stížnosti by mohlo zasáhnout do jeho práva na spravedlivý
proces. Z judikatury tohoto soudu vyplývá, že pro výkon ústavního práva na spravedlivý proces
může být významné, aby mohl cizinec zůstat na území ČR do skončení řízení o kasační stížnosti,
a to i pokud je v řízení zastoupen advokátem. Nelze totiž přehlédnout, že k právu na spravedlivý
proces náleží i právo účastníka vystupovat v řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem,
udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 – 100, či ze dne 6. 4. 2017,
č. j. 3 Azs 78/2017 – 21). Ve vztahu k soudnímu přezkumu rozhodnutí o správním vyhoštění
navíc platí i výstižný názor, vtělený do právní věty usnesení zdejšího soudu ze dne 19. 11. 2014,
č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, podle níž „[j]e-li přezkoumáváno rozhodnutí příslušných správních orgánů
o správním vyhoštění, je újma, hrozící stěžovateli z jeho výkonu, zřejmá ze samotné povahy tohoto rozhodnutí.
To platí přinejmenším, pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces a práva na respektování soukromého
života.“ K tomu je nezbytné dodat, že vzhledem ke zcela mimořádné povaze institutu odkladného
účinku, jakožto opatření vyhrazeného toliko pro výjimečné případy, nelze shora uvedené
považovat za normativ uplatňovaný mechanicky, tedy bez ohledu na konkrétní okolnosti
posuzované věci.
[6] Nejvyšší správní soud však neshledal, že by v projednávaném případě byly dány jakékoli
skutečnosti zřetele hodné, které by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bránily. Z řízení
před správním orgánem i soudem, ani z jiných okolností, totiž nelze dovodit, že by přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být nositelem rizika vzniku jakékoli újmy třetím
osobám, případně závažného porušení veřejného zájmu. Důvodem vyhoštění stěžovatele bylo
překročení 90 denní doby, po kterou mohl v posledních 180 dnech pobývat na území
Schengenského prostoru bez víza, kdy stěžovatel pobýval na území České republiky ode dne
23. 1. 2019 neoprávněně. Tento důvod pro udělení správního vyhoštění jistě nelze bagatelizovat,
nicméně v posuzované věci není významnější, než respekt k právu stěžovatele na spravedlivý
a řádný proces.
[7] Nejvyšší správní soud na závěr dodává, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
žádným způsobem nepředjímá meritorní rozhodnutí ve věci (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[8] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107 s. ř. s.,
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že kasační stížnosti stěžovatele přiznal odkladný účinek.
Zároveň připomíná, že podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí“. Do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku krajského
soudu, ale vzhledem k tomu, že žaloba stěžovatele proti rozhodnutí žalované má podle
§172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců odkladný účinek ze zákona, fakticky se tak do meritorního
rozhodnutí o samotné kasační stížnosti obnovuje i odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí
žalované, kterým bylo stěžovateli pravomocně uloženo správní vyhoštění.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 10. října 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu