ECLI:CZ:NSS:2019:3.AZS.395.2019:28
sp. zn. 3 Azs 395/2019 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců: a) O. S., b)
E. S., c) V. S., zastoupeni JUDr. Davidem Šmídem, Ph.D., advokátem se sídlem Olšanská
2643/1a, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2018, č. j. OAM-97/ZA-ZA11-K09-2018-1,
v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
16. 10. 2019, č. j. 43 Az 28/2018 - 54, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem specifikovaným v záhlaví Krajský soud v Hradci Králové
(dále jen „krajský soud“) zamítl žalobu žalobců proti rozhodnutí ze dne 13. 8. 2018,
č. j. OAM-97/ZA-ZA11-K09-2018-1, kterým žalovaný rozhodl, že žádost žalobců o udělení
mezinárodní ochrany je nepřípustná podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
a řízení podle §25 písm. i) téhož zákona zastavil.
[2] Rozsudek krajského soudu napadli žalobci (dále jen „stěžovatelé“) včasnou kasační
stížností a současně navrhli přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s“). Důvod pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti spatřují ve skutečnosti, že v souvisejícím soudním řízení vedeném
s nezletilou dcerou stěžovatelky a) [tedy sestrou stěžovatelů b) a c)] má žaloba i kasační stížnost
dle §32 odst. 5 zákona o azylu odkladný účinek ex lege. Bylo by tak zjevně nespravedlivé,
aby ostatním nezletilým sourozencům odkladný účinek přiznán nebyl. Stěžovatelé také poukázali
na právo na sloučení a nedělitelnost rodiny.
[3] Podle názoru žalované nebyly naplněny důvody pro přiznání odkladného účinku uvedené
v §73 odst. 2 s. ř. s., jelikož stěžovatelé jsou v řízení před soudem zastoupeni advokátem,
pročež jim nehrozí, že by jejich práva nebyla dostatečně hájena, a to navíc za situace,
kdy předmětem kasačního přezkumu je procesní správní rozhodnutí ve věci jejich opakované
žádosti o udělení mezinárodní ochrany. S ohledem na skutečnost, že za nezletilou dceru
stěžovatelky a), sestru stěžovatelů b) a c), byla podána kasační stížnost, která má odkladný účinek
ze zákona, však žalovaná ponechala přiznání odkladného účinku na zvážení Nejvyššího správního
soudu.
[4] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije
přiměřeně. Podle §73 odst. 1 s. ř. s. podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento
nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Tímto zvláštním zákonem je i zákon o azylu,
z jehož §32 odst. 2 však vyplývá, že žaloba proti rozhodnutí o zastavení řízení
o udělení mezinárodní ochrany podle §25 písm. i) zákona o azylu z důvodu uvedeného
v §10a odst. 1 písm. e) téhož zákona odkladného účinku nepožívá.
[5] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. pak platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] V projednávané věci Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti byly naplněny. Důvodem je oběma účastníky zmiňovaná
a soudu z úřední činnosti známá skutečnost, že v současné době je u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 2 Azs 346/2019 vedeno také řízení o kasační stížnosti nezletilé stěžovatelky A. S.,
která je dcerou stěžovatelky a) a sestrou stěžovatelů b) a c). Tato kasační stížnost má přitom
v souladu s §32 odst. 2 zákona o azylu odkladný účinek ze zákona, a stěžovatelka a) nadto svoji
nezletilou dceru v daném řízení zastupuje jakožto zákonná zástupkyně. Právní následky
rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak Nejvyšší správní soud
vyhodnotil jako újmu na straně stěžovatelů, jejichž pobyt na území České republiky by nadále
nebyl legální, zatímco v případě jejich nezletilé příbuzné by tomu naopak bylo, čímž by se jejich
situace značně zkomplikovala.
[7] Naproti tomu nelze z řízení před správním orgánem a soudem, ani z jiných okolností,
dovodit, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být zdrojem rizika vzniku
jakékoli újmy třetím osobám, případně závažného porušení veřejného zájmu. Žalovaný ostatně ve
vyjádření k návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ani neuvedl žádné
skutečnosti, které by svědčily o tom, že dočasné setrvání stěžovatelů na území České republiky
může způsobit újmu třetím osobám, či závažně porušit veřejný zájem.
[8] Z důvodů výše vyložených proto Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 s. ř. s.,
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím však Nejvyšší
správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publikované
pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 11. prosince 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu