ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.149.2019:19
sp. zn. 4 As 149/2019 - 19
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: R. Y., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 8. 3. 2019, č. j. OAM-164/LE-BA02-VL18-PS-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2019, č. j. 19 A17/2019 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost proti výroku III. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2019,
č. j. 19 A 17/2019 - 16, se o d mí t á.
II. Výroky I. a II. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2019, č. j. 19 A 17/2019 - 16,
se z r ušuj í a věc se v tomto rozsahu v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 3. 2019, č. j. OAM-164/LE-BA02-VL18-PS-2019, zajistil
žalobce podle §46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu v zařízení pro zajištění
cizinců a stanovil dobu trvání zajištění do 22. 6. 2019.
[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 4. 2019, č. j. 19 A 17/2019 - 16, ustanovil
žalobci zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z.s. (dále jen „organizace“) pro řízení
o žalobě proti uvedenému rozhodnutí žalovaného (výrok I.), zamítl návrh žalobce na ustanovení
Mgr. Ladislava Bárty, advokáta, se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, jeho zástupcem (výrok II.)
a vyzval žalobce, aby ve lhůtě 1 dne od právní moci tohoto usnesení doplnil žalobu o žalobní
body a navrhl výrok rozsudku (výrok III.). Krajský soud konstatoval, že ačkoliv v posuzovaném
případě došlo k naplnění všech nutných předpokladů pro ustanovení zástupce, na ustanovení
konkrétního zástupce neexistuje právní nárok. S ohledem na účelnost a hospodárnost řízení
proto krajský soud žalobci ustanovil zástupcem organizaci, která je právnickou osobou
poskytující právní pomoc uprchlíkům a cizincům. Současně krajský soud doplnil, že na pravidelné
poskytování bezplatné právní pomoci je organizaci poskytována dotace, a proto bude schopna
žalobci poskytnout účelnou právní pomoc.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.
V ní namítl, že argumentace účelností a hospodárností řízení nemůže obstát. Peněžní prostředky
poskytované organizaci k financování bezplatného právního poradenství pocházejí stejně
jako v případě ustanoveného zástupce z řad advokátů z veřejných zdrojů. Skutečnost, že by stát
musel hradit odměnu zástupce z řad advokátů tak nemůže převážit nad důvody k jeho
ustanovení. Stěžovatel poukázal v dané souvislosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 13. 3. 2019, č. j. 8 As 37/2019 – 15, a navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci
krajskému soudu k dalšímu projednání.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že ponechává námitky stěžovatele plně
na posouzení Nejvyššího správního soudu, protože směřují výhradně do procesní činnosti soudu.
Dodal, že ačkoliv stěžovatel s postupem krajského soudu nesouhlasil, podal žalobu u krajského
soudu prostřednictvím organizace.
III. Posouzení kasační stížnosti
[5] Podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu (s výjimkou
procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) nevzniká stěžovateli poplatková
povinnost (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015,
č. j. 1 As 196/2014 - 19). Z právě citovaného usnesení rozšířeného senátu současně plyne,
že ač je povinné zastoupení stěžovatele bez příslušného právnického vzdělání advokátem obecně
jednou ze základních podmínek řízení o kasační stížnosti, ustanovení §105 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se neuplatní
v případech, kdy kasační stížnost směřuje proti procesnímu rozhodnutí učiněnému v řízení
o žalobě, jež slouží toliko k zajištění podmínek řízení nebo jeho řádného průběhu. Napadené
usnesení, kterým krajský soud zamítl žádost stěžovatele o ustanovení konkrétního zástupce
pro řízení o žalobě a pro toto řízení mu ustanovil jiného, než jím požadovaného zástupce,
je nepochybně takovým procesním rozhodnutím. V řízení o této kasační stížnosti tak nemusí
být splněna poplatková povinnost ani podmínka povinného zastoupení stěžovatele advokátem.
[6] Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou přípustnosti podané kasační stížnosti a dospěl
k závěru, že kasační stížnost proti výroku III. napadeného usnesení krajského soudu
není přípustná, neboť se v tomto rozsahu jedná toliko o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení
řízení ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008 - 47, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
27. 2. 2006, č. j. 5 As 15/2005 - 47, publ. pod č. 973/2006 Sb. NSS). Na základě shora uvedených
důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost v části směřující proti výroku III. napadeného
usnesení krajského soudu odmítl podle §120 a §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou.
Ve zbylém rozsahu shledal kasační stížnost přípustnou.
[7] Nejvyšší správní soud přezkoumal výroky I. a II. napadeného usnesení v souladu s §109
odst. 3 a 4 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti.
Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
[8] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[9] Sporná je v projednávaném případě toliko otázka, zda byl krajský soud při rozhodování
o ustanovení zástupce povinen přihlédnout k návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce
Mgr. Ladislava Bárty, advokáta.
[10] Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2009,
č. j. 7 Azs 24/2008 - 141, bude namístě „vyhovět návrhu na ustanovení konkrétního zástupce především
tehdy, bude-li takové rozhodnutí opřeno o rozumné a věcné důvody a současně nebude v rozporu s jinými hledisky,
které je nezbytné při rozhodnutí o konkrétní osobě zástupce vzít v úvahu. Pokud totiž účastník řízení navrhne
konkrétní osobu, která by jej měla zastupovat, obvykle tak činí z důvodů, které pokládá za rozumné a věcně
oprávněné.“
[11] Platí tedy, že pokud účastník řízení navrhne ustanovit svým zástupcem konkrétní osobu
a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak je namístě
zpravidla takovému návrhu vyhovět. Důvodem pro nevyhovění návrhu na ustanovení
konkrétního zástupce mohou být především okolnosti, které svou povahou či významem
převažují nad respektováním rozumných a věcně oprávněných důvodů, které účastník uvedl
ve svém návrhu.
[12] V posuzovaném případě stěžovatel v žalobě uvedl, že Mgr. Ladislav Bárta pravidelně
poskytuje právní pomoc v zařízeních pro zajištění cizinců, cizineckou problematikou se zabývá
a s případem byl již seznámen. Stěžovatel tak ve svém návrhu uvedl, z jakých rozumných
a věcně oprávněných důvodů chce za svého zástupce právě Mgr. Ladislava Bártu. Zároveň podle
Nejvyššího správního soudu nejsou známy žádné důvody, které by ustanovení Mgr. Ladislava
Bárty bránily. Argumentu hospodárností řízení přitom Nejvyšší správní soud nepřisvědčil.
K této otázce totiž už v rozsudku ze dne 13. 3. 2019, č. j. 8 As 37/2019 - 15, konstatoval,
že „poukaz na hospodárnost řízení není případný. Smyslem ustanovení zástupce je umožnit účastníku řízení,
který nemá dostatečné finanční prostředky, kvalifikované právní zastoupení za účelem zvýšení ochrany jeho práv.
Takové zastoupení je pro účastníka řízení bezplatné a zákon předpokládá, že hotové výdaje i odměnu zástupce
platí v takovém případě stát. Jestliže v dané věci dospěl městský soud k závěru, že u stěžovatele jsou dány
předpoklady pro ustanovení zástupce, je povinen zástupce ustanovit. Při úvaze o osobě zástupce pak skutečnost,
že stát bude případně muset platit odměnu resp. hotové výdaje ustanoveného zástupce, nemůže být důvodem
převažujícím nad zájmen stěžovatele na zastoupení konkrétním zástupcem, jestliže je jeho návrh podložen
rozumnými a věcnými důvody jako je tomu v projednávané věci. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud
dodává, že z odůvodnění usnesení městského soudu není zřejmé, v čem by úspora státu spočívala, jestliže městský
soud vycházel z toho, že náklady na ustanovení advokáta jsou hrazeny z prostředků státu a činnost organizace
je financována z „veřejných prostředků“, tedy zřejmě rovněž z prostředků státu“ (shodně argumentoval
Nejvyšší správní soud také v rozsudku ze dne 11. 1. 2018, č. j. 5 As 330/2017 - 19).
[13] V návaznosti na citovaný rozsudek i pro nyní projednávanou věc platí, že náklady
na ustanovení advokáta jsou hrazeny z prostředků státu, přičemž činnost organizace
je rovněž financována z dotace na základě projektu SIRIUS, registrační číslo AMIF/5/01,
tedy také z veřejných prostředků. Proto není zřejmé, a nevysvětluje to ani krajský soud,
v čem by měla spočívat případná hospodárnost a účelnost žalobního řízení v případě ustanovení
organizace.
[14] Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že ustanovení Mgr. Ladislava Bárty,
jehož sídlo se nachází v Ostravě, se jeví jako hospodárnější varianta, a to i vzhledem k tomu,
že předmětné řízení je vedeno u Krajského soudu v Ostravě a organizace sídlí v Praze,
takže lze předpokládat, že by jí v souvislosti se zastupováním žalobce vznikly vyšší náklady
(kupř. na cestovném).
[15] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ustanovení Mgr. Ladislava Bárty, advokáta,
zástupcem stěžovatele pro žalobní řízení nebránily žádné relevantní okolnosti,
a proto měl krajský soud tomuto návrhu vyhovět.
IV. Závěr
[16] S ohledem na nezákonnost výroků I. a II. napadeného usnesení je Nejvyšší správní soud
podle §110 odst. 1 věty první před středníkem s. ř. s. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil
krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm bude krajský soud podle §110 odst. 4 s. ř. s. vázán
právním názorem vysloveným v tomto zrušovacím rozhodnutí. Krajský soud rozhodne v dalším
řízení i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu