ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.197.2019:19
sp. zn. 4 As 197/2019 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: B. B., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
12. 2. 2019, č. j. OAM-597/ZA-ZA11-P17-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2019, č. j. 4 Az 12/2019 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 2. 2019, č. j. OAM-597/ZA-ZA11-917-2018, žalobci
neudělil mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu.
[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobu, v níž namítal procesní
pochybení žalovaného v průběhu správního řízení a vytknul žalovanému, že použil neaktuální
informace. Současně žalobce požádal soud o ustanovení právního zástupce z řad advokátů,
neboť špatně mluví česky, nezná české zákony a pomoc advokáta potřebuje k doplnění žaloby.
[3] Městský soud v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalobce na ustanovení
právního zástupce, neboť žalobce na výzvu soudu nedoložil, že nemá dostatečné prostředky,
tudíž u něj nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
[4] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 30. 5. 2019 u zdejšího
soudu blanketní kasační stížnost, v níž navrhl jeho zrušení. Zároveň požádal o ustanovení
advokáta.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 6. 2019, č. j. 4 As 197/2019 – 16,
návrh žalobce na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti zamítl, jelikož stěžovatel
přes řádné poučení ve stanovené lhůtě nedoložil, že nemá dostatečné prostředky, a vyzval
žalobce, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto u usnesení doplnil kasační stížnost
tak, že uvede, z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení Městského soudu v Praze ze dne
16. 5. 2019, č. j. 4 Azs 12/2019 – 30.
[6] Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dle údajů na doručence doručeno dne
9. 7. 2019, kdy si stěžovatel zásilku obsahující uvedené usnesení osobně vyzvedl na poště. Lhůta
k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak počala běžet dne 10. 7. 2019 a uplynula
v pátek dne 9. 8. 2019. Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti žádným způsobem
nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s.
[7] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc“.
[8] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“.
[9] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel
v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně
tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu
či usnesení krajského soudu. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení
se krajský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru).
Sám stěžovatel ostatně v kasační stížnosti uvádí, že potřebuje pomoc advokáta, aby mohl kasační
stížnost doplnit, avšak v zákonné lhůtě tak neučinil ani přes výzvu soudu. Takto formulovanou
kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem, považuje zdejší soud
za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s.
[10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ho poučil o následcích nerespektování této výzvy,
vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že potřebné důvody
stěžovatel nedoplnil, nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání
kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl,
neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, a v řízení není možno pro tento nedostatek
pokračovat.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu