ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.204.2019:26
sp. zn. 4 As 204/2019 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Lesy České republiky, s.p.,
IČO: 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, proti žalovanému:
Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, za účasti osoby
zúčastněné na řízení: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO: 70994234,
se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2016,
č. j. 50/2016-130-SPR/3, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 17. 4. 2019, č. j. 10 A 28/2017 - 61,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoba zúčastněná na řízení n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 3. 6. 2019 blanketní kasační stížnost žalovaného (dále
jen „stěžovatel“) proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
ze dne 17. 4. 2019, č. j. 10 A 28/2017 - 61, kterým bylo vyhověno žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 30. 11. 2016, č. j. 50/2016-130-SPR/3, ve věci povinnosti provést nezbytná
opatření k odstranění vzniklého zdroje ohrožení dráhy.
[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle ustanovení §37 odst. 3
a §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), protože v ní stěžovatel nespecifikoval důvody, pro které rozsudek městského soudu
napadl.
[3] Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí
podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení §37 platí
obdobně.
[4] Podle ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s., [n]emá -li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím
podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel
vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené
a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle
však o další měsíc.
[5] Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 6. 6. 2019, č. j. 4 As 204/2019 - 8,
k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení. Současně
jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, bude kasační
stížnost odmítnuta.
[6] Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno do datové schránky dne 6. 6. 2019, lhůta
k doplnění kasační stížnosti proto uplynula dne 8. 7. 2019 (poslední den lhůty připadl na sobotu
6. 7. 2019, proto bylo posledním dnem lhůty pondělí 8. 7. 2019). Doplnění kasační stížnosti
bylo stěžovatelem předáno k poštovní přepravě dne 11. 7. 2019 a Nejvyššímu správnímu soudu
doručeno dne 12. 7. 2019 (a rovněž samotné podání obsahující doplnění kasační stížnosti
je datováno ke dni 10. 7. 2019), tedy po uplynutí zákonné lhůty k odstranění vad kasační stížnosti.
Vytýkané nedostatky kasační stížnosti tudíž nebyly odstraněny v zákonné lhůtě, neboť stěžovatel
kasační stížnost doplnil až po jejím marném uplynutí.
[7] Citované ustanovení upravuje koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet
ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle §106 odst. 3 s. ř. s. (k tomu srov.
např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 390/05, publikovaný
pod N 27/40 SbNU 219, dostupný na http://nalus.usoud.cz, v němž bylo uvedeno, že pokud
je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit
kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce
v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů
soudem prodloužena).
[8] Protože stěžovatel přes výzvu Nejvyššího správního soudu včas důvody kasační stížnosti
nedoplnil a v řízení pro tuto vadu nebylo možno pokračovat (jen v zákonné lhůtě lze rozšířit
důvody kasační stížnosti), byla kasační stížnost podle ustanovení §37 odst. 5 ve spojení s §120
s. ř. s. odmítnuta.
[9] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Podle §60 odst. 5 s. ř. s. osoba zúčastněná na řízení
má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou
jí soud uložil. V posuzované věci osobě zúčastněné na řízení žádné takové náklady nevznikly,
proto nemá právo na jejich náhradu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. července 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu