ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.270.2019:21
sp. zn. 4 As 270/2019 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: L. M. K., zast. Mgr. Jaroslavem
Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad
Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 20. 7. 2016, č. j. 3212/DS/2016, JID:115018/2016/KUUK/Bal, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 2019,
č. j. 15 A 157/2016 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se v rac í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč,
který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení k rukám zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu,
v níž se žalobkyně domáhala zrušení označeného rozhodnutí. Tím žalovaný zamítl odvolání
žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 18. 1. 2016, sp. zn.
MM/OK/PD/37075/15/R., jímž byla žalobkyni uložena pokuta dle §125f odst. 3 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon
o silničním provozu), ve výši 1.000 Kč za spáchání správního deliktu dle §125f odst. 1
téhož zákona a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč. Správního deliktu se měla
žalobkyně dopustit tím, že jakožto provozovatel vozidla v rozporu s §10 odst. 3 téhož zákona
nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče
a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem. Dne 29. 4. 2015
ve 20:14:38 hod. v ulici Klíšská, v Ústí nad Labem, totiž jí provozované vozidlo řízené
nezjištěným řidičem překročilo nejvyšší dovolenou rychlost v obci.
[2] Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) dne 26. 6. 2019
blanketní kasační stížnost, v níž pouze uvedla, že se domáhá zrušení rozsudku krajského soudu.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 1. 7. 2019, č. j. 4 As 270/2019 - 16,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost
tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá rozsudek krajského
soudu, a poučil stěžovatelku, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší
správní soud ji odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s..
[4] Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dle údajů na doručence doručeno
zástupci stěžovatelky do jeho datové schránky dne 9. 7. 2019. Lhůta k doplnění kasační stížnosti
v délce jednoho měsíce tak počala běžet dne 10. 7. 2019 a uplynula v pátek dne 9. 8. 2019.
Zástupce stěžovatelky však na výzvu k doplnění kasační stížnosti žádným způsobem nereagoval.
Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §103 odst. 1 s. ř. s.
[5] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. [k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu
může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. [p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[7] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel
v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační
stížnost směřuje (§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení NSS
ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně tak je tomu
i v nyní posuzované věci. Stěžovatelka neuvedla nic konkrétního proti postupu či rozsudku
krajského soudu. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se krajský soud
podle stěžovatelky dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Sama stěžovatelka
ostatně v kasační stížnosti uvádí, že kasační stížnost doplní, avšak v zákonné lhůtě tak neučinila
ani přes výzvu soudu. Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným
prostředkem, považuje zdejší soud za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s.
[8] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatelku řádně vyzval k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ji poučil o následcích nerespektování této výzvy,
vytýkané vady stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila. Vzhledem k tomu, že potřebné
důvody stěžovatelka nedoplnila, nebyly splněny podmínky §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání
kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §37
odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna,
a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
[10] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, [b]yl-li návrh
na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5
téhož ustanovení, [v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4,
dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
[11] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné
podmínky pro vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.
Zástupce stěžovatelky uhradil soudní poplatek převodem z účtu ke dni 26. 6. 2019. Vzhledem
k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo vydáno rozhodnutí o věci samé,
byly naplněny podmínky pro vrácení soudního poplatku zaplaceného stěžovatelkou,
jak jsou vymezeny v §10 odst. 3 věta třetí ve spojení s odst. 5 zákona o soudních poplatcích.
[12] Na základě výše uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud
tak, že se stěžovatelce vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.
Tento jí bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce Mgr. Jaroslava
Topola, advokáta, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. srpna 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu