ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.409.2018:59
sp. zn. 4 As 409/2018 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Mgr. M. V., zast. Mgr.
Andrejem Lokajíčkem, advokátem, se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, proti žalovanému:
Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, za
účasti osoby zúčastněné na řízení: Mgr. J. P., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 4. 2018, č. j.
KUJCK 45811/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 28. 11. 2018, č. j. 50 A 55/2018 – 45,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 20. 12. 2018 žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) brojí
proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla
zamítnuta její žaloba proti označenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo částečně změněno
rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci ze dne 29. 11. 2017, č. j. VÚP/61595/17/Ze,
o nařízení odstranění části stavby oplocení pozemku p. č. X mezi pozemky p. č. X a p. č. X na
pozemku p. č. X v kat. úz. Jindřichův Hradec.
[2] Kasační stížnost byla spojena s návrhem na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka
uvedla, že výkon rozhodnutí žalovaného by pro ni znamenal citelnou újmu, jelikož by mohl vést
k nevratnému porušení jejích práv, které by již nebylo možné zhojit ani případným rozhodnutím
v její prospěch. Stěžovatelka dále vyjádřila přesvědčení, že přiznáním odkladného účinku nemůže
vzniknout újma jiným osobám, neboť v daném místě lze bez dalšího umístit oplocení o výšce
2 m. Podle stěžovatelky neexistuje ani žádný jiný veřejný zájem, kterému by setrvání oplocení
mezi dvěma pozemky bylo na překážku.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nemá proti přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti námitky, neboť s přihlédnutím k obsahu správního rozhodnutí, kterým se nařizuje
odstranění (části) stavby, lze mít za to, že by výkonem rozhodnutí mohla být stěžovatelce
způsobena nepoměrně větší újma, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout
jiným osobám. Žalovaný dále zmínil, že mu není znám důležitý veřejný zájem,
se kterým by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu. Osoba zúčastněná na řízení
se k návrhu nevyjádřila.
[4] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou
disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí
nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí
odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku
nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze
na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel,
jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu.
Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti
s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím)
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná,
nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[5] Z výše uvedených tvrzení stěžovatelky i z obsahu soudního spisu soud dovodil, že újma
hrozící stěžovatelce je skutečná a intenzívní. Povinnost odstranit části předmětného oplocení
v důsledku vykonatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaného by stěžovatelku nepochybně
po finanční stránce poškodila. Naproti tomu újma způsobená přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti třetím osobám zde nebyla zjištěna. Lze proto konstatovat, že první
podmínka pro přiznání odkladného účinku splněna je. Odstranění části předmětného oplocení
by mohla pro stěžovatelku představovat nepoměrně větší újmu, než která by mohla vzniknout
jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní následky napadeného rozhodnutí odložily.
[6] Soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání
odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. V daném případě připadá v úvahu
veřejný zájem na dodržování pravomocných správních rozhodnutí ukládajících povinnost
účastníkovi řízení. V daném případě však přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky
rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána.
Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu
s veřejným zájmem.
[7] Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu