Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.07.2019, sp. zn. 4 Azs 137/2019 - 40 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:4.AZS.137.2019:40

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:4.AZS.137.2019:40
sp. zn. 4 Azs 137/2019 - 40 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: A. T., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2018, č. j. OAM- 268/ZA-ZA11-ZA08-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2019, č. j. 63 Az 38/2018 - 30, takto: I. Kasační stížnost se o dm í t á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, se p ři zn áv á odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti ve výši celkem 6.800 Kč. Tato částka bude zástupci žalobce vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Ostravě shora označeným rozsudkem zamítl žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že žalobci se neuděluje mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. [2] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Stěžovatel namítá, že krajský soud nesprávně vyhodnotil hrozbu vážné újmy ze strany soukromých subjektů (stěžovateli bylo vyhrožováno ze strany bývalého manžela jeho přítelkyně) jako hrozbu relevantní z hlediska možnosti udělení mezinárodní ochrany, a to především z toho důvodu, že Gruzie není schopna zabezpečit stěžovateli ochranu před soukromými původci vážné újmy z důvodu nefunkční policie a dalších bezpečnostních složek. Stěžovatel namítá, že má konkrétní akceptovatelné důvody reálně se obávat jakéhokoliv styku s gruzínskými policejními složkami, a to především z toho důvodu, že konkrétní osoba, jíž se stěžovatel obává a která mu z osobních důvodů vyhrožovala vážnou újmou, disponuje nemalou vazbou na policejní složky. Poukazuje též na to, že v Gruzii byl beztrestně zabit jeho bratranec, a na zkorumpovanost bezpečnostních složek v Gruzii. [3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. [4] Podle §104a odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany pro nepřijatelnost, pokud tato stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. [5] Vymezením institutu nepřijatelnosti a výkladem konceptu přesahu vlastních zájmů stěžovatele se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS. O přijatelnou kasační stížnost se podle tohoto usnesení může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně, 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon, tj. Nejvyšší správní soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně, 4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-právního postavení stěžovatele. O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy, pokud: a) krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, b) krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva. [6] V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud shledal, že žádná z těchto podmínek nebyla naplněna, a kasační stížnost je proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelná. [7] Krajský soud v napadeném rozsudku správně vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, podle které v případě pronásledování soukromými osobami se postižená osoba musí vždy obrátit nejprve s žádostí o pomoc na vnitrostátní orgány v zemi původu, pokud není zjevné, že tyto orgány nejsou schopny či ochotny účinnou ochranu poskytnout (viz rozsudek ve věci sp. zn. 3 Azs 48/2008). Krajský soud se v návaznosti na výše uvedené na základě podkladů obsažených ve správním spise zabýval fungováním policie a prokuratury v Gruzii, přičemž nedospěl k závěru, že by vyšetřování trestné činnosti v Gruzii bylo v zásadě méně efektivní, než v zemích Evropské unie. Stěžovatel přitom v řízení před krajským soudem nepředložil žádné důkazy ani konkrétní tvrzení, které by svědčily o opaku. Kasační stížnost se tedy nedotýká právních otázek, které by nebyly judikaturou Nejvyššího správního soudu řešeny, a krajský soud se při posouzení věci nedopustil žádného pochybení. Ani žádný jiný důvod zakládající přijatelnost kasační stížnosti podle výše citované judikatury nebyl naplněn. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. [8] Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.). [9] Zástupci stěžovatele, který byl stěžovateli ustanoven usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2019, č. j. 4 Azs 137/2019 - 18, se podle §35 odst. 10 s. ř. s. s přihlédnutím k §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s odst. 3 a §13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna za zastupování ve výši 2 x 3.100 Kč za dva úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení a sepsání kasační stížnosti. Za tyto úkony se zástupci dále přiznává paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč. Celkem tady náleží zástupci stěžovatele odměna 6.800 Kč, která mu bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení stěžovatele nese stát. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. července 2019 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:18.07.2019
Číslo jednací:4 Azs 137/2019 - 40
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:4.AZS.137.2019:40
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024