ECLI:CZ:NSS:2019:4.AZS.300.2019:61
sp. zn. 4 Azs 300/2019 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleše Roztočila
a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) V. S., b) nezl. J. S.,
c) nezl. Z. S., všichni zast. Mgr. Silvií Rymlovou, advokátkou, se sídlem náměstí Republiky 2/1,
Opava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2018, č. j. OAM-965/ZA-ZA10-ZA17-2017, v řízení o
kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2019, č. j. 61
Az 36/2018 - 53,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Silvii Rymlové, advokátce, se sídlem náměstí Republiky 2/1,
Opava, se n ep ři zn áv á odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování
žalobců v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobci (dále „stěžovatelé“) se kasační stížností domáhají zrušení v záhlaví označeného
rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti výše uvedenému
rozhodnutí, kterým žalovaný neudělil stěžovatelům mezinárodní ochranu podle §12 až §14b
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Nejvyšší správní soud v rámci standardních procesních úkonů prověřoval aktuální pobyt
stěžovatelů a zjistil, že ze systému AZYL II MVČR, ve kterém jsou evidovány údaje o žadatelích
o mezinárodní ochranu, jsou dostupné informace pouze do dne 6. 8. 2019. Obrátil se proto
na žalovaného a na cizineckou policii s dotazem, zda se stěžovatelé nadále zdržují v Pobytovém
středisku Havířov, případně kdy je opustili a jaké je aktuální místo jejich pobytu (přípis
ze dne 26. 8. 2019, č. j. 4 Azs 300/2019 - 36 a ze dne 2. 9. 2019, č. j. 4 Azs 300/2019 - 53).
Ze strany žalovaného mu bylo sděleno, že stěžovatelé dne 6. 8. 2019 pobytové středisko opustili
a jejich další pobyt není znám (přípis na č. l. 37 spisu). Cizinecká policie pak Nejvyššímu
správnímu soudu sdělila, že stěžovatelé pobývají ve Spolkové republice Německo.
[3] Vzhledem k tomu, že místo pobytu stěžovatelů nebylo možné zjistit, soud postupoval
podle §33 písm. c) zákona o azylu, dle kterého soud řízení zastaví, pokud žadatel o udělení
mezinárodní ochrany v průběhu řízení vstoupil na území jiného státu.
[4] O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
o kasační stížnosti zastaveno.
[5] Ustanovené zástupkyni soud nepřiznal odměnu za zastupování stěžovatelů, neboť
v řízení neučinila žádný úkon právní služby ve smyslu §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. října 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu