ECLI:CZ:NSS:2019:4.AZS.382.2019:26
sp. zn. 4 Azs 382/2019 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Barbory Berkové v právní věci žalobkyně: D. T. N., zast. Mgr. Ing.
Duy Le Duc, advokátem, se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalované: Policie ČR,
Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí
žalované ze dne 23. 7. 2019, č. j. CPR-17156-3/ČJ-2019-930310-V244, v řízení o kasační stížnosti
žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2019, č. j. 1 A 45/2019 - 19,
takto:
Návrh žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á.
Odůvodnění:
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 23. 7. 2019, č. j. CPR-17156-3/ČJ-2019-930310-V244,
zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství
policie hl. m. Prahy, ze dne 20. 3. 2019, č. j. KRPA-316386-29/ČJ-2018-000022-SV, kterým
bylo žalobkyni podle §119 odst. 1 písm. b) bodu 9 a §119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, uloženo správní vyhoštění.
[2] Žalobkyně následně podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného u Městského soudu
v Praze (dále jen „městský soud“), který rozsudkem ze dne 1. 10. 2019, č. j. 1 A 45/2019 - 19,
rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
[3] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) poté podala proti uvedenému rozsudku kasační
stížnost spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatelka odůvodnila tím, že pokud by nyní
bylo ve věci rozhodováno s tím, že do rozhodnutí by byl promítnut názor městského soudu,
dostává se stěžovatelka do situace, kdy by byla nucena rozhodovat dle závazného názoru, který
považuje za nesprávný a nepřezkoumatelný, jednalo by se proto o nesprávný a nezákonný
postup, jehož výsledkem by bylo nesprávné právní posouzení věci. Stěžovatelka následně
odkázala na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, a konstatovala, že v případě možného zrušení rozsudku městského soudu
v řízení o kasační stížnosti a následného opačného rozhodnutí tohoto soudu by mohla nastat
situace, kdy stěžovatelka v mezidobí vydá nové rozhodnutí řídící se závazným právním názorem
městského soudu vyjádřeným v jeho prvním rozsudku, přičemž však dojde k současnému
„obživnutí“ jejího rozhodnutí původního. Takový jev je pak zásahem do právní jistoty účastníků
řízení, který je značně nežádoucí, přičemž mu lze zabránit pomocí přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Stěžovatelka dále doplnila, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
nevznikne jiným osobám žádná újma. Veřejný zájem pak v uvedeném případě stěžovatelka
spatřuje právě v potřebě předcházet případné existenci opačných rozhodnutí o žalobě, která
s sebou nutně nesou negativní dopad na právní jistotu účastníků řízení. Toto současně
představuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku účastníku řízení
či jiným osobám může vzniknout.
[5] Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s.,
podle kterého lze žalobě přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení důvodů přednesených
stěžovatelkou dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou naplněny.
[8] Správní soudnictví obecně slouží zejména k ochraně veřejných subjektivních práv
fyzických a právnických osob (§2 s. ř. s.). Podle §73 odst. 1 s. ř. s. nemá podání žaloby odkladný
účinek, pokud zákon nestanoví jinak. Kasační stížnost, jako mimořádný opravný prostředek,
směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí soudu a do doby rozhodnutí o kasační stížnosti
je rozhodnutí soudu závazné a nezměnitelné. Přiznání odkladného účinku je institutem
výjimečným, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými
negativními následky aktu veřejné správy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
27. 1. 2012, č. j. 2 As 132/2011 - 115).
[9] Institutem odkladného účinku má být docíleno, aby ve správním soudnictví v řízeních
o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů či v řízeních o kasačních stížnostech
proti rozhodnutím krajských soudů, v nichž se přezkoumávají pravomocná (a tedy zásadně
vykonatelná) rozhodnutí, bylo možné výjimečně docílit, aby po dobu soudního přezkumu
napadené rozhodnutí nebylo vykonatelné, resp. nezakládalo jiné právní následky.
[10] Při použití §73 s. ř. s. na podmínky, za kterých lze přiznat kasační stížnosti odkladný
účinek, je třeba vycházet z toho, že vedle formální podmínky, kterou je existence návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí být splněny další tři materiální
předpoklady: i) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat
újmu, ii) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, iii) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[11] Návrh stěžovatelky, která je správním orgánem, je také třeba hodnotit ve světle názoru
vyjádřeného v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 - 49: „S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon
opisuje slovy o nenahraditelné újmě.“ V citovaném rozhodnutí rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu příkladmo uvádí jako relevantní situaci pro udělení odkladného účinku případy vrácení
řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému
recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku.
[12] Nejvyšší správní soud dále stejně jako např. v usnesení ze dne 15. 7. 2009,
č. j. 6 Ads 87/2009 - 49, upozorňuje, že institut odkladného účinku je primárně spjat
s žalobou jakožto nástrojem ochrany veřejných subjektivních práv adresáta veřejnoprávního
působení. Odkladný účinek přiznávaný žalobě má proto ochránit tohoto adresáta veřejné správy
před případnými neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy. Postavení
žalovaného správního orgánu, jemuž soudní řád správní přiznal legitimaci podat kasační stížnost
jako orgánu moci výkonné, spíše nasvědčuje tomu, že poskytnutím legitimace k podání kasační
stížnosti správnímu orgánu se vyjadřuje zájem na efektivitě působení objektivního práva
a jednotě a zákonnosti rozhodování krajských soudů ve správním soudnictví. Z tohoto hlediska
je nutno nazírat i na otázku odkladného účinku kasační stížnosti. Tento názor byl potvrzen
i usnesením rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb.
NSS.
[13] Výše uvedené plně koresponduje se zákonnou úpravou možností přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. za přiměřeného použití ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.,
které umožňuje přiznat odkladný účinek na návrh žalobce. Z textu posledně uvedeného
ustanovení, konkrétně ze slovního spojení „na návrh žalobce“, je možno usuzovat, že odkladný
účinek bude zpravidla přiznáván na návrh osoby, která se domáhá ochrany svých veřejných
subjektivních práv v postavení žalobce proti správnímu orgánu v postavení žalovaného. Přiznání
odkladného účinku na návrh stěžovatele, který je jako správní orgán v postavení žalovaného,
bude tedy připadat v úvahu pouze ve výjimečných případech.
[14] Dále je nutno podotknout, že sama kasační stížnost je opravným prostředkem
mimořádným, neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. K přiznání
odkladného účinku pravomocného rozhodnutí je třeba připustit pouze tehdy, jestliže nezbytnost
odkladného účinku převáží nad požadavkem právní jistoty a stability právních vztahů opírajících
se o pravomocná rozhodnutí soudů. Pokud by správní orgány neměly být vázány pravomocným
rozhodnutím krajských soudů, kterými se ruší jejich správní akty, pak by zákonodárce musel zcela
změnit koncepci správního soudnictví a vyloučit právní moc rozhodnutí krajských soudů,
napadených kasační stížností. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno
pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o nepoměrně větší újmě.
[15] V posuzovaném případě stěžovatelka neuvedla žádné skutečnosti, které by s ohledem
na výše uvedený výklad přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodňovaly. Stěžovatelka
se svojí argumentací fakticky snaží docílit odvrácení účinku pravomocného rozsudku městského
soudu pouze z důvodu jeho tvrzené nesprávnosti. Takový účinek však přiznání odkladného
účinku mít nemůže, neboť by šlo o extenzivní užití institutu odkladného účinku, které
by vyžadovalo faktické předběžné posouzení pravděpodobného úspěchu kasačních
námitek (viz usnesení NSS ze dne 3. 12. 2012, č. j. 5 As 144/2012 - 27). Hrozící újma namítaná
stěžovatelkou je hypotetická a vychází pouze z úvahy, že rozhodnutí městského soudu
je nesprávné. Naopak žalobkyni by v případě přiznání odkladného účinku zcela reálně hrozila
závažná újma spočívající ve výkonu rozhodnutí o správním vyhoštění. (shodně viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2018, č. j. 4 Azs 135/2018 - 38)
[16] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud uzavírá, že zde není naplněna základní
podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy vznik újmy na straně
stěžovatelky spočívající v ohrožení jejího důležitého zájmu. Nebylo již tedy třeba zkoumat
podmínky další, s nimiž by tato podmínka musela být naplněna kumulativně.
[17] Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. zamítl. Tím Nejvyšší
správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. října 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu