ECLI:CZ:NSS:2019:5.AFS.425.2019:29
sp. zn. 5 Afs 425/2019 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Multifunkční centrum
zámek Lednice, zájmové sdružení právnických osob, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3,
Brno, zastoupen Mgr. Milanem Šebestou, LL.M., advokátem se sídlem Jakubská 121/1, Brno,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2019,
č. j. 62 Af 32/2018 – 83,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 31. 1. 2018, č. j. 5112/18/5000-10470-702394, bylo
zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeny platební výměry Finančního úřadu pro Jihomoravský
kraj ze dne 9. 8. 2016, č. j. 3508026/16/3000-31471-703508 a č. j. 3508364/16/3000-31471-
703508, na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 687 110 Kč a 3 893 620 Kč v souvislosti
s projektem „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum“. Proti uvedenému rozhodnutí
se žalobce bránil žalobou, kterou však Krajský soud v Brně nadepsaným rozsudkem zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností, v níž
uvedl, že ji opírá o důvody dle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatel zároveň navrhl, aby
Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
[3] V odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel uvedl,
že je subjektem založeným za účelem realizace projektu „Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční
centrum“ zaměřeného na obnovu národní kulturní památky Zámecké jízdárny a konírny státního
zámku v Lednici a na její nové využití. V minulosti stěžovatel zajistil rekonstrukci uvedeného
objektu a nyní jeho činnost spočívá v pořádání veřejných výstav, výukových programů a kulturně
společenských akcí v rekonstruovaných prostorách. Stěžovatel tedy není založen za účelem
generování zisku, ale je veřejně prospěšnou právnickou osobou. S ohledem na předmět jeho
činnosti pocházejí hlavní výnosy stěžovatele z tržeb za vstupné, z krátkodobého pronájmu
předmětných prostor, prodeje zboží a především z dotací a příspěvků. Dále stěžovatel podrobněji
rozebírá své hospodářské výsledky z uplynulých let a složení svých příjmů. Dle stěžovatele
je z uvedených informací zřejmé, že jeho hospodaření je ztrátové, přičemž ztráta bývá kryta
z větší části z dotací, povinnost odvést do státního rozpočtu, resp. do Národního fondu celkem
4 580 730 Kč by proto pro stěžovatele znamenala závažnou či spíše likvidační újmu.
[4] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že stěžovateli bylo vyhověno
v jeho žádosti o posečkání úhrady odvodů za porušení rozpočtové kázně, a to až do 31. 7. 2023,
přičemž stěžovatel rovněž požádal o prominutí těchto odvodů. Odkladný účinek by tak byl dle
žalovaného nadbytečný, a žalovaný proto navrhuje zamítnutí návrhu na jeho přiznání.
[5] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení skutečností doložených stěžovatelem dospěl
k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. jsou naplněny.
[7] Stěžovatel svou žádost doložil dostatečně podrobnými a věrohodnými údaji o své
finanční situaci, které nebyly zpochybněny ani žalovaným. Z těchto údajů je patrné, že se příjmy
stěžovatele v uplynulých letech pohybovaly zhruba v rozmezí 4-5,5 milionu Kč, přičemž výsledek
jeho hospodaření zpravidla dosahoval mírné ztráty.
[8] Již jen na základě poměru odvodu v celkové částce 4 580 730 Kč vůči výši
stěžovatelových příjmů lze konstatovat, že by jej tato povinnost skutečně mohla přivést do tíživé
finanční situace, která by pro něj mohla představovat značnou újmu, neboť by nebyl schopen
řádně plnit své závazky a vůbec naplňovat účel své existence, případně by pro něj výkon či jiné
právní následky žalobou napadeného rozhodnutí mohly být i likvidační. Naopak nelze očekávat,
že by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vznikla újma jiným osobám, lze tak uzavřít,
že okamžitý výkon, resp. jiné právní následky napadeného rozhodnutí by znamenaly pro
stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká jeho přiznáním může vzniknout jiným osobám.
[9] Pokud jde o námitku žalovaného, podle níž je přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nadbytečné, lze se ztotožnit s názorem krajského soudu, který předmětnou argumentaci
vypořádal v usnesení ze dne 25. 4. 2018, č. j. 62 Af 32/2018 – 57, jímž přiznal odkladný účinek
žalobě podané v předmětné věci. Posečkáním s úhradou vyměřené daně nejsou bez dalšího
(a srovnatelně s přiznáním odkladného účinku) sistovány účinky žalobou napadeného
rozhodnutí, neboť bez přiznání odkladného účinku za dobu posečkání vzniká stěžovateli
povinnost platit úrok z posečkané částky a zároveň je s žalobou napadeným rozhodnutím
spojeno převádění přeplatků na dani na úhradu nedoplatku posečkané daně. Ani samotným
podáním žádosti o prominutí předmětných odvodů se do doby, dokud případně není o této
žádosti kladně rozhodnuto, na finanční situaci stěžovatele nic nemění.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání odkladného účinku není v tomto
případě rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť v případě neúspěchu kasační stížnosti
bude stěžovatel povinen vyměřené odvody zaplatit. Z okolností případu přitom neplyne,
že by se časem snižovala dobytnost pohledávky, naopak skutečnost, že členy stěžovatele jsou
veřejnoprávní korporace, poskytuje určitou nadstandardní záruku zaplacení dlužné částky.
[11] Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného
přiznal odkladný účinek krajský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky
přezkoumávaného rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje
odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.
[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 18. prosince 2019
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu