ECLI:CZ:NSS:2019:5.AZS.147.2019:25
sp. zn. 5 Azs 147/2019 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: X. C. H., zastoupený
Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalovanému:
Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2019,
č. j. 78 A 9/2019 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Policie ČR, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Odboru cizinecké
policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne 24. 10. 2017, č. j. KRPU – 92534 –
61/ČJ-2017-040022-SV-RBK, bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle §119 odst. 1
písm. c) bodu 2 a 3 a dále podle §119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“), přičemž doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU, byla
stanovena na 4 roky. Žalobce podal proti rozhodnutí o správním vyhoštění odvolání, které
žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 3. 2019, č. j. CPR-33775-3/ČJ-2017-930310-V248, zamítl
a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
[2] Žalobce následně podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného u Krajského soudu v Ústí
nad Labem, který ji rozsudkem ze dne 30. 4. 2019, č. j. 78 A 9/2019 – 18, zamítl. Žalobce
(stěžovatel) poté podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, obdrženou Nejvyšším
správním soudem dne 17. 6. 2019, v níž však neuvedl, z jakých důvodů ve smyslu
§103 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost podal, stejně jako neuvedl žádné konkrétní skutkové či právní
důvody podřaditelné pod toto ustanovení. Stěžovatel uvedl toliko to, že kasační stížnost
odůvodní ve lhůtě 15 dnů, což však neučinil.
[3] Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 8. 7. 2019, č. j. 5 Azs 147/2019 - 17,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak,
že uvede důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu (§106 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel
byl zároveň poučen o tom, že pokud nedoplní kasační stížnost ve stanovené lhůtě a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Předmětné
usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno zástupci stěžovatele do datové schránky dne
18. 7. 2019.
[4] Podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým
byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Ústavní soud již v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, publ. pod
č. 152/2006 Sb. ÚS, uvedl, že „tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele rozšířit
kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody, nelze činit závislou na právně nejisté
a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu §106
odst. 3 s. ř. s. či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti
postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit
její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů soudem prodloužena“.
[6] Soudní řád správní zakotvuje koncentraci řízení o kasační stížnosti, je-li stěžovatel podle
§106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění kasační stížnosti. Uplatnit důvody dosud v kasační
stížnosti neuplatněné tedy v takovém případě lze pouze v měsíční lhůtě stanovené usnesením
soudu, kterou lze prodloužit pouze na včasnou žádost stěžovatele. K důvodům kasační stížnosti
uplatněným po uplynutí uvedené lhůty nelze s ohledem na opožděnost takového doplnění
kasační stížnosti přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009,
č. j. 2 As 28/2009 – 28, dostupné na www.nssoud.cz).
[7] V daném případě stěžovatel podal blanketní kasační stížnost, kterou ve stanovené lhůtě,
tedy do 19. 8. 2019, nedoplnil. Z důvodu neodstranění vad kasační stížnosti tak není možné
v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle
§37 odst. 5, §46 odst. 1 písm. a), §106 odst. 3 a §120 s. ř. s. odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 a §120 s. ř. s., podle
nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 29. srpna 2019
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu