ECLI:CZ:NSS:2019:5.AZS.91.2019:17
sp. zn. 5 Azs 91/2019 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: M. D., zastoupený
Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2019,
č. j. 29 A 160/2016 – 52,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Dne 16. 4. 2019 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost
žalobce (stěžovatele) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2019,
č. j. 29 A 160/2016 – 52, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované
ze dne 8. 8. 2016, č. j. MV-151451-4/SO-2013. Svým rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání
stěžovatele a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 31. 10. 2013, č. j. OAM-71857-13/DP-2012, jímž Ministerstvo vnitra dle §44a odst. 3
ve spojení s §35 odst. 3 a §37 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky a o změně některých zákonů, v relevantním znění, zamítlo žádost
stěžovatele o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České
republiky za účelem podnikání – účasti v právnické osobě.
[2] Dne 28. 5. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele,
v němž bere prostřednictvím své právní zástupkyně svou kasační stížnost proti předmětnému
rozsudku krajského soudu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel
disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět,
dokud o něm soud nerozhodl (viz §37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem
na obsah podání za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle,
jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání
má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu §37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud
proto v souladu s §47 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační
stížnosti zastavuje.
[4] V souladu s §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení
právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl-li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování
odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však
není ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační
stížnosti bylo možné připisovat chování žalované, a nejedná se ani o zastavení řízení
pro uspokojení navrhovatele ve smyslu §60 odst. 3 ve spojení s §62 s. ř. s.
[5] Nejvyšší správní soud proto dle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. rozhodl,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3, §120 s. ř. s.).
V Brně dne 30. května 2019
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu