ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.160.2019:24
sp. zn. 6 As 160/2019 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti
žalovanému: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě
na ochranu proti nečinnosti žalované spočívající v nevyřízení žádosti adresované Věznici
Heřmanice ze dne 1. 6. 2018 o poskytnutí informací v oblasti péče o tělesně postižené, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2019,
č. j. 10 A 21/2019 – 43,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 10. 8. 2019 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2019, č. j. 10 A 21/2019 - 43, kterým bylo
zastaveno řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované spočívající v nevyřízení žádosti
adresované Věznici Heřmanice ze dne 1. 6. 2018 o poskytnutí informací v oblasti péče o tělesně
postižené. Součástí kasační stížnosti byla i žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků
a na ustanovení zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce rozhodl usnesením ze dne 26. 9. 2019, č. j. 6 As 160/2019 – 17, tak, že žádost
žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl.
Dále jej tímto usnesením vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení
tohoto usnesení.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti
spojen vznik poplatkové povinnosti (poplatek činí 5 000 Kč). Vzhledem k tomu, že stěžovatel
nezaplatil soudní poplatek spolu s podáním kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud jej usnesením
ze dne 26. 9. 2019, č. j. 6 As 160/2019 – 17, vyzval k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů od dne
doručení usnesení a současně jej poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen,
soud řízení zastaví podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c)
s. ř. s.
[4] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. 6 As 160/2019 – 17, bylo
stěžovateli doručeno dne 9. 10. 2019 fikcí dle ustanovení §50c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť adresát
doručovanou písemnost odepřel přijmout. K otázce doručení tohoto usnesení a naplnění
podmínek fikce doručení dle ustanovení §50c odst. 1 citovaného zákona stran toho, zda byl
adresát (stěžovatel) poučen o následcích odepření přijetí písemnosti, Nejvyšší správní soud
poukazuje na provedení a potisk obálky předmětné písemnosti, jehož součástí je výslovné
poučení v tomto směru. Předmětné poučení zahrnuje všechny právními předpisy předepisované
podmínky nastoupení účinků doručení, přičemž Nejvyšší správní soud poukazuje na to,
že v minulosti stěžovateli zásilky, které byly vloženy do zcela identických obálek,
bez jakýchkoli problémů reálně doručil (např. přípis Nejvyššího správního soudu
č. j. 6 As 69/2019 – 6, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2019,
č. j. 6 As 69/2019 – 13, přípis Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 367/2018 – 6). Ve všech
těchto případech Nejvyšší správní soud použil standardizované obálky umožňující doručování
podle ustanovení §50 o. s. ř. Pokud je součástí těchto obálek předpřipravené (formulářové)
poučení o následcích odepření přijetí písemnosti, má Nejvyšší správní soud za to, že stěžovatel
byl ze strany tohoto soudu opakovaně řádně poučen stran následků odmítnutí převzetí
písemnosti. I když se v nyní projednávané věci stěžovateli předmětná obálka s poučením
nedostala do jeho reálné dispozice, neboť zásilku odmítl převzít, má Nejvyšší správní soud za to,
že s ohledem na předchozí doložené doručení řady písemností ze strany Nejvyššího správního
soudu byl stěžovatel i v nyní projednávané věci již v důsledku těchto skutečností o právních
důsledcích odepření převzetí doručované zásilky řádně poučen. V neposlední řadě musí
Nejvyšší správní soud poukázat na to, že stěžovatel je osobou práva znalou, byl advokátem,
tudíž mu z povahy věci musí být právní úprava regulující následky odepření převzetí písemnosti
známa, a také na to, že to byl samotný stěžovatel, kdo písemností ze dne 6. 10. 2019 oznámil
Nejvyššímu správnímu soudu, že písemnosti tohoto soudu odmítá v budoucnosti přebírat.
Tudíž je zjevné, že postup stěžovatele stran odpírání přijetí písemností je vědomý,
a v takovém případě stěžovatel zcela zřejmě musel zvážit i následky takového jednání,
a to včetně uplatnění a dopadu fikce doručení dle ustanovení §50c odst. 1 o. s. ř. S ohledem
na uvedené Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že vzhledem k průkazným dřívějším opakovaným
kontaktním poučením stěžovatele bude Nejvyšší správní soud i do budoucna považovat všechny
své zásilky, které příp. stěžovatel převzít odepře, za řádně doručené ve smyslu cit. ustanovení.
[5] Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku
tak počala běžet ve čtvrtek dne 10. 10. 2019 a uplynula ve čtvrtek dne 24. 10. 2019. Stěžovatel
nicméně na výzvu soudu nikterak nereagoval a soudní poplatek ani do dnešního dne nezaplatil.
[6] Podle §47 písm. c) s. ř. s. „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní
zákon.“ Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích „Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.“
[7] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a byl rovněž poučen
o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení
však stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení
o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích.
[8] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona. Jelikož řízení bylo zastaveno, žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu