ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.183.2018:24
sp. zn. 6 As 183/2018 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. E.
S., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117,
702 18 Ostrava, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2017, č. j. MSK
62721/2017, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
ze dne 17. 4. 2018, č. j. 19 A 34/2017 – 25,
takto:
I. Kasační stížnost žalovaného se zamí t á .
II. Žalovaný je po v i ne n zaplatit žalobci jako náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti 19 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Městský úřad Český Těšín (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne
11. 4. 2017, č. j. MUCT/13921/2017, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku proti majetku
dle ustanovení §50 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon
o přestupcích“), kterého se měl žalobce dopustit tím, že na sousedním pozemku manželů S. při
hranici se svým pozemkem vystříhal středovou část živého plotu z okrasných jehličnanů do výše
cca 1,2 m. Dle správního orgánu I. stupně žalobce tímto jednáním živý plot v podstatě značně
znehodnotil, čímž způsobil na majetku manželů S. blíže neurčenou škodu. Za toto jednání mu
byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a povinnost uhradit paušální náklady řízení.
[2] O odvolání žalobce proti uvedenému rozhodnutí rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne
29. 5. 2017, č. j. MSK 62721/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), tak, že uloženou pokutu
snížil na 800 Kč, prodloužil dobu její splatnosti a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
Co se týče způsobené škody, dospěl žalovaný k závěru, že vzniklá škoda je nemajetkového rázu,
jelikož jehličnany po určitou dobu nemohou naplňovat svou okrasnou a stínící funkci. Bylo
tedy zasaženo do majetkové sféry manželů S. Není rozhodující, že žalobce živý plot ostříhal
odborně a s pečlivostí.
[3] Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou u Krajského soudu v Ostravě
(dále jen „krajský soud“), který rozsudkem ze dne 17. 4. 2018, č. j. 19 A 34/2017 – 25 (dále
jen „napadený rozsudek“), napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť skutkový
závěr žalovaného, že protiprávním jednáním byla způsobena škoda, nemá ve správním spisu
oporu. Úvaha správního orgánu I. stupně, že manželům S. vznikla jednáním žalobce škoda, není
podepřena žádným podkladem, stejně tak ani úvaha žalovaného, který na rozdíl od správního
orgánu I. stupně učinil závěr, že v projednávané věci vznikla újma nemajetková. Otázka, zda
jednáním žalobce byla způsobena škoda, je otázkou odbornou a správní orgán rozhodující v dané
věci si pro její posouzení vyžadující odborných znalostí, měl vyžádat jako důkaz buď odborné
vyjádření, či znalecký posudek.
II.
Kasační stížnost, vyjádření žalobce
[4] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Namítá, že v daném případě manželům S. škoda nepochybně vznikla, neboť okrasné jehličnany
mají určitou hodnotu, žalobce je svým jednáním poškodil a vzniklá škoda je vyjádřitelná
v penězích, jelikož na uvedení jehličnanů do původního stavu je třeba vynaložit určité finanční
prostředky. Pro odpovědnost žalobce za přestupek je přesná výše vzniklé škody irelevantní a
správní orgány ji tudíž nejsou povinny zjišťovat. Z tohoto důvodu by bylo nadbytečné provádět
důkaz znaleckým posudkem nebo odborným vyjádřením. Institut tzv. odborného vyjádření navíc
ani zákon o přestupcích nezná.
[5] Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že by byl ochoten na žádost manželů S.
ostříhat živý plot v celé své délce, čímž by se jehličnany naopak zhodnotily. Takto je vystříhal
pouze v místě, kde stínily skleníku na jeho pozemku. Správní orgány neověřily situaci na místě
samém a věc hodnotily tak, jako by se ze strany žalobce jednalo o vandalismus nebo ničení větví
či kořenů předmětných jehličnanů.
III.
Posouzení kasační stížnosti
[6] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s ustanovením
§109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady
podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
[7] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost není důvodná.
[8] Podle §50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí
škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku. Předpokladem odpovědnosti
za přestupek dle tohoto ustanovení je tedy vznik škody na majetku poškozeného, ke které dojde
zničením nebo poškozením věci. Otázka, zda byl ve správním řízení řádně zjištěn vznik
majetkové škody, je v nyní posuzovaném případě předmětem sporu.
[9] Jak upozornil již krajský soud, správní orgán I. stupně konstatoval, že manželům S.
vznikla jednáním žalobce škoda. Žalobce poté v odvolacím řízení namítal, že žádnou škodu svým
jednáním nezpůsobil, neboť jehličnany podobným způsobem zastřihával již v minulosti a po jeho
zásahu vyrostly ještě bujněji a do stále větší výšky. Na tuto odvolací námitku reagoval žalovaný
úvahou, že vzniklá újma na straně manželů S. je nemajetkového rázu (omezení okrasné a stínící
funkce). Nejvyšší správní soud uvádí, že již z tohoto důvodu bylo na místě napadené rozhodnutí
zrušit jako nezákonné. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že jednáním žalobce byla způsobena
toliko nemajetková újma, nemohl žalobce tímto jednáním naplnit skutkovou podstatu přestupku
dle §50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, která předpokládá vznik škody na majetku
poškozeného. Tento nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze jakkoliv napravit
argumentací uplatněnou v kasační stížnosti.
[10] Nejvyšší správní soud nezpochybňuje, že zásah žalobce se s přihlédnutím ke všem
zjištěným skutečnostem jeví jako protiprávní, neboť žalobce ostříhal živý plot v cizím vlastnictví,
aniž by k tomuto jednání prokázal soukromoprávní titul. Nelze zpochybnit ani skutečnost,
že okrasné jehličnany plnící funkci živého plotu mají určitou nenulovou hodnotu, kterou lze
vyjádřit v penězích. Žalobce však svým jednáním okrasné jehličnany nezničil a naopak
argumentuje tím, že se jeho zásahem hodnota živého plotu nesnížila. Podstatou věci je tedy
otázka, zda vůbec došlo jednáním žalobce k zásahu do majetkové sféry manželů S. tak, že se
objektivně snížila hodnota předmětných okrasných jehličnanů, nikoliv otázka konkrétní výše
škody. V případě typických přestupků proti majetku (krádež, zničení věci, nepochybné poškození
věci) zpravidla nebude tato otázka představovat významnější problém. V hraničních případech a
za předpokladu, že sám obviněný vznik škody odmítá, je ovšem třeba, aby se správní orgány
otázkou vzniku škody důkladněji zabývaly. V případě potřeby mohou správní orgány dle §56
zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ustanovit k posouzení odborných otázek znalce. Ačkoliv
zákon nezná institut odborného vyjádření (jedná se o institut civilního a trestního soudního
řízení), mohou správní orgány dle stejného zákonného ustanovení též opatřit jen odborné
posouzení.
IV.
Závěr a náklady řízení
[11] Z výše uvedených důvodů vyplývá, že napadený rozsudek není nezákonný.
Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl podle §110 odst. 1 s. ř. s.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 1 větu první ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch,
právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který
ve věci úspěch neměl. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, spočívající
v poštovném za odeslané vyjádření ke kasační stížnosti ve výši 19 Kč. Tuto částku je žalovaný
povinen zaplatit žalobci v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. ledna 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu