ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.183.2019:22
sp. zn. 6 As 183/2019 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Ing. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: M. A.,
zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8 –
Dolní Chabry, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem Škroupova 18, 306 13
Plzeň, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. ledna 2018,
č. j. PK-DSH/949/18, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Plzni ze dne 31. července 2019 č. j. 17 A 58/2018 - 33,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni. Dne 27. září 2019 bylo žalobci doručeno
usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 183/2019 - 9, jímž mu soud stanovil lhůtu
k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti v délce 15 dnů od doručení
tohoto usnesení. Tato lhůta tak měla uplynout dne 12. října 2019.
[2] Dne 9. října 2019 však soud obdržel e-mailové podání (č. l. 15 spisu), v němž stěžovatel,
prostřednictvím svého právního zástupce, žádá „z opatrnosti“ o osvobození od soudních
poplatků, přičemž svou žádost odůvodňuje tím, že v současné době nemá 5 000 Kč na zaplacení
soudního poplatku k dispozici, patrně se mu nepodaří do konce lhůty pro jeho zaplacení
tuto částku obstarat a že rovněž hledá investora, který soudní poplatek zaplatí. Uvedl dále, že má
nižší mzdu a neprojednáním kasační stížnosti by mu vznikla vážná újma.
[3] Z podání nebylo zřejmé, zda stěžovatel žádá o (úplné či částečné) osvobození od placení
soudních poplatků z důvodu trvalého nedostatku prostředků na jeho zaplacení (tomu
by nasvědčoval název žádosti), či zda žádá Nejvyšší správní soud, aby řízení o kasační stížnosti
nezastavoval, jelikož je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla stěžovateli vzniknout
újma, přičemž stěžovatel bez své viny nemohl (z důvodů, jež jsou dočasné povahy) poplatek
dosud zaplatit [tomu naopak nasvědčují slova „z opatrnosti“, sdělení o shánění investora,
resp. tvrzení o pravděpodobnosti, že částku do konce lhůty neobstará, a slovní odůvodnění
o újmě, jež by mu vznikla, znějící podobně jako ustanovení §9 odst. 4 písm. c)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů]. O obou
těchto eventualitách a podmínkách jejich uplatnění byl přitom stěžovatel, zastoupený
nadto advokátem, v předchozím usnesení poučen, včetně nutnosti případnou žádost náležitě
doložit.
[4] Nejvyšší správní soud proto usnesením č. j. 6 As 183/2019 - 19 z 10. října 2019 vyzval
stěžovatele prostřednictvím jeho advokáta, aby své podání upřesnil a svá tvrzení náležitě důkazně
podložil. K tomu mu stanovil lhůtu tří dnů s ohledem na to, že v době, kdy předmětné podání
obdržel, zbývaly ze lhůty pro zaplacení soudního poplatku, stanovené předchozím usnesením,
právě tři dny.
[5] Posledně zmíněné usnesení bylo stěžovateli doručeno v pátek 11. října 2019, soudem
stanovená lhůta uplynula v pondělí 14. října 2019, avšak stěžovatel ani do dnešního dne výzvu
soudu, navzdory všem poučením, jehož se mu v obou usneseních dostalo, nesplnil, ani soudu
nesdělil, proč tak neučinil.
[6] K podání ze dne 9. října 2019 na č. l. 15 soudního spisu tak nelze pro jeho neurčitost,
resp. nesrozumitelnosti přihlížet, nadto, i kdyby bylo zřejmé, o co stěžovatel žádá, svá tvrzení
nijak nedoložil, ač i o tom byl řádně poučen. Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená
v usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 183/2019 - 9 ze dne 27. září 2019 tak uplynula
marně, aniž by byl soudní poplatek zaplacen.
[7] Podle §9 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb. soud po marném uplynutí lhůty
určené k zaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační
stížnosti podle §47 písm. c), aplikovaného na základě §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
zastavil.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. října 2019
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu