ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.185.2019:30
sp. zn. 6 As 185/2019 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Filipa Dientsbiera v právní věci žalobce: R. S., zastoupen
JUDr. Markem Hastíkem, advokátem, se sídlem Všetičkova 615/5, Brno, proti žalovanému:
Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, za účasti osob
zúčastněných na řízení: I.) Bílovice nad Svitavou, se sídlem Těsnohlídkovo náměstí 1000,
Bílovice nad Svitavou, II.) Brněnské vodárny a kanalizace, a.s., se sídlem Pisárecká 555/1a, Brno,
III.) Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, IV.) Česká telekomunikační
infrastruktura a.s., se sídlem Olšanská 2681/6, Praha, V.) E.ON Distribuce, a.s., se sídlem
F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, VI.) GridServices, s.r.o., se sídlem
Plynárenská 499/1, Brno, VII.) GasNet, s.r.o., se sídlem Klíšská 940/96, Klíše, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2017, č. j. JMK 4281/2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2019, č. j. 62 A 39/2017 - 135,
o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 8. 2019, č. j. 62 A 39/2017 - 135, zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2017, č. j. JMK 4281/2017, ve věci
odstranění stavby přístřešku – přízemního objektu o velikosti cca 10 m x 6 m s pultovou střechou
s hřebenem ve výšce cca 3,7 m nad terénem (měřeno ze strany komunikace na pozemku
parc. č. X v k. ú. B. n. S.) se dvěma úrovněmi podlahy – provedené na pozemku parc. č. X v k. ú.
B. n. S. u hranice s pozemkem parc. č. X v k. ú. B. n. S.; přístřešek je se dvěma zděnými stěnami
(jedna podél hranice s pozemkem parc. č. X v k. ú. B. n. S., druhá kolmo na ni) a čtyřmi
dřevěnými sloupky s dřevěným krovem s pozednicí, vaznicí a 11 krokvemi, s dřevěným
bedněním, s plechovou krytinou a sklobetonovými okny.
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh odůvodnil tím,
že se nezměnily okolnosti, které i krajský soud vedly k přiznání odkladného účinku žaloby.
Zdůraznil, že ani k dnešnímu dni nevznikla potřeba odstranění jakékoli závady na vodovodním
řadu nacházejícím se pod stavbou přístřešku na pozemku parc. č. X v k. ú. B. n. S. Zdůraznil, že
pokud by měl postupovat podle napadeného rozhodnutí, musel by předmětnou stavbu odstranit,
a to přesto, že dosud nebylo rozhodnuto o jeho včasné kasační stížnosti. Odstranění stavby by
zasáhlo do jeho vlastnických práv a zatížilo by jej finančními náklady. Přiznání odkladného
účinku přitom nemůže způsobit újmu jiným osobám. S ohledem na to, že po dobu 11 let nedošlo
k žádné havárii, lze podle stěžovatele očekávat, že žádný problém nevznikne ani doby rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
[3] Žalovaný a ani osoby zúčastněné na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nevyjádřily.
[4] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba,
aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Ve vztahu k nyní projednávané věci je nejprve třeba uvést, že krajský soud žalobě
odkladný účinek přiznal, a to usnesením ze dne 10. 3. 2017, č. j. 62 A 39/2017 – 63. Nejvyšší
správní soud dále podotýká, že v této věci stěžovatel brojí proti rozhodnutí ve věci odstranění
stavby přístřešku.
[6] Nejvyšší správní soud v první řadě připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele, mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí
u tohoto stěžovatele vést k velmi závažným až nevratným následkům.
[7] Ve smyslu právě uvedeného tak lze konstatovat, že možnost přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek, tj. kasační
stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Břemeno
tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku,
tj. negativních právních důsledků spjatých s rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci
stěžovatel (zde žalobce). Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel dostatečně určitě tvrdit
a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé
řízení o kasační stížnosti - kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní
vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně
individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 – 74, všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud přitom nyní pomíjí, zda jsou námitky stěžovatele
týkající se dané věci (zákonnosti napadeného rozhodnutí) důvodné či nikoli, neboť přezkum
důvodů je vyhrazen až meritornímu posouzení věci a není předmětem rozhodnutí o návrhu
na přiznání odkladného účinku. K povaze přezkoumávaného rozhodnutí při rozhodování
o odkladném účinku však přihlédnout musí.
[8] Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatel doložil a prokázal, že by mu v důsledku
výkonu rozsudku krajského soudu hrozila nepoměrně větší újma než jiným osobám. Stěžovatel
spatřuje hrozbu nepoměrně větší újmy v tom, že v případě nepřiznání odkladného účinku může
být soudní přezkum ze strany Nejvyššího správního soudu zmařen, jelikož v mezidobí bude
muset provést vlastní odstranění předmětné stavby; tudíž že aktuálně hrozí nenapravitelný
následek v podobě odstranění této stavby, což může stěžovatele finančně značně zatížit,
přičemž tento následek v podobě vlastního odstranění stavby by následně byl obtížně
odstranitelný.
[9] Nejvyšší správní soud musí konstatovat, že stěžovatelem předestřená újma může
v projednávané věci nastat, tj. že bude nucen odstranit stavbu přístřešku, ačkoli může být
následně napadené rozhodnutí či napadený rozsudek zrušen ze strany Nejvyššího správního
soudu.
[10] Nejvyšší správní soud závěrem posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývající podmínky stanovené v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom žádné skutečnosti,
pro které by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem,
přičemž se shoduje se závěry krajského soudu stran minimální hrozby pro veřejný zájem
v případě havárie vodovodního řadu, který se nachází pod předmětným přístřeškem,
neboť zjevně k žádné havárii do současné doby nedošlo.
[11] Nejvyšší správní soud se tak ztotožnil se závěry, k nimž dospěl krajský soud v usnesení
ze dne 10. 3. 2017, č. j. 62 A 39/2017 – 63.
[12] Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nicméně Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. října 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu